Dopisy z cest

Bhútán

Osmnáctý, poslední den velké cesty

Osmnáctý den se ještě za tmy probouzíme v Zizina Otis Resortu. Téměř “africké” stanové městečko je součástí národního parku Pobitora, jen hodinu jízdy od střediskového města Guwahati. Taková dobrodružná ubytování znám z mnoha afrických parků. Tvoří zázemí pro různá zvířecí safari. A právě tady, v severoindickém Ássámu, jde překvapivě také o safari. Oblast je celosvětově

Zobrazit vše
3.11.2016, Bhútán

Osmnáctý, poslední den velké cesty

3.11.2016

Osmnáctý den se ještě za tmy probouzíme v Zizina Otis Resortu. Téměř “africké” stanové městečko je součástí národního parku Pobitora, jen hodinu jízdy od střediskového města Guwahati. Taková dobrodružná ubytování znám z mnoha afrických parků. Tvoří zázemí pro různá zvířecí safari. A právě tady, v severoindickém Ássámu, jde překvapivě také o safari. Oblast je celosvětově proslulá hojným výskytem jednorohých nosorožců pancéřových. Na březích posvátné a důležité Brahmaputry se jim daří už miliony let. Nálezy ve fosilních vrstvách dokládají jejich výskyt již ve středním pleistocénu.

Po spěšné snídani se přesouváme na “sloní terminál”. Toto safari je originální zejména dopravním prostředkem, kterým se mezi dvouapůltunová monstra dostaneme. Ano, právě na slonu je prý výlet mezi nosorožce nejbezpečnější. Při pohupování na hřbetě šedého chlupatého obra se ve čtyřmetrové výšce cítím bezpečně. Přesto, že jsem ověšen moderními kamerami, připadám si chvílemi jako Šáh ássámské říše. Ty výhledy jsou dech beroucí. Z ranní mlhy a vysoké trávy “vykukují” pancéřové hřbety a hlavy mohutných nosorožců a působí přízračně. Fotím jednotlivce, samice s mladými i početná společenství. Jsem ve filmu? Sním či bdím? Byla to nezapomenutelná pohádka, kterou ještě dlouho – a rád – nevymažu z hlavy.

Posledním bodem programu v Guwahati je návštěva chrámu Kamakhya ve stejnojmenné čtvrti. Do sluncem rozpáleného chrámu jsme dorazili v době, kdy byl obležen stovkami slavnostně oblečených hinduistů. Všemu vládla rudá barva a motivy připomínající ženskou vulvu, neboť rozvětvený objekt byl zasvěcen Párvatí, manželce boha Šivy. Mají ji připomínat menstruační obřady, prezentované bezzuzdným stínáním hlav býků, kozlů a beranů. Pach krve se mísí s vůní květin, vonných tyčinek a zpocených těl. Bosý, s lepkavou krví na chodidlech, šlapu hřející dlažbu jako v transu. Snad až si doma prohlédnu exponované snímky, uvěřím, že jsem to všechno opravdu prožil, že to nebyl pouhý sen.

Srdce nám vzrušením ještě divoce tepou, ale musíme se přemístit na letiště u Guwahati. Podle programu máme poslední večer strávit v Dillí. Po přistání v hlavním indickém městě se rychle ubytováváme v nedalekém hotelu. Ruda Švaříček domluvil pro malou skupinku návštěvu českého velvyslanectví. Pan velvyslanec, jeho podřízení a v Dillí žijící krajané projevili zájem, abych jim promítl pár obrázků a postřehů z mého putování světem. Byl to velmi příjemný večer, při kterém jsme poznali zajímavé lidi. Zbytek naší cestovatelské skupiny mezitím poznával krásy i temná zákoutí metropole a ochutnával věhlasné speciality indické kuchyně.
Po půlnoci jsem spěšně sbalil zavazadlo a později neklidně usínal ve sněhobílé posteli. Před očima se divoce míhaly obrazy z právě prožitých tří týdnů, které jistě změní pořadí obdivovaných zemí. Indii jsem už znal, ale Bhútán si právě obřadně navlékám na třpytící se náhrdelník nezapomenutelných světových lokalit. Jistě to tak má i celý tucet mých kolegů, kteří právě oddychují v ostatních pokojích letištního hotelu. Poslední noc vzrušujícího asijského dobrodružství.

Jirka Kolbaba

Pohádka ze země krále Miroslava

Kralovstvi Bhutan je ojedinelym zjevem na mape svrchovanych statu sveta. Zkuste si predstavit trictvrte milionovou himalajskou zemi, jejiz panovnik, kral Jigme Single Wangchuck, se dobrovolne vzdal absolutni moci. V roce 2006 prevzal vladu korunni princ, dnes oblibeny a uznavany kral Jigme Kesar Namgyal Wangchuck. Ten ridi zemi s Narodnim shromazdenim a Radou ministru. Osvicene rozhodnuti

Zobrazit vše
1.11.2016, Bhútán

Pohádka ze země krále Miroslava

1.11.2016

Kralovstvi Bhutan je ojedinelym zjevem na mape svrchovanych statu sveta. Zkuste si predstavit trictvrte milionovou himalajskou zemi, jejiz panovnik, kral Jigme Single Wangchuck, se dobrovolne vzdal absolutni moci. V roce 2006 prevzal vladu korunni princ, dnes oblibeny a uznavany kral Jigme Kesar Namgyal Wangchuck. Ten ridi zemi s Narodnim shromazdenim a Radou ministru. Osvicene rozhodnuti o nez lid nezadal.                                                 Bhutan se snazi o koncept hrubeho narodniho stesti. Ukazatelem neni ekonomicka prosperita, ale sleduje se zejmena psychicka pohoda, zdravi, vzdelanost, rovnovaha volneho a pracovniho casu, vitalita, zivotni prostredi, komunitni vztahy, dobra vlada a moralka. Penize jeste nikoho neucinily stastnym. BHUTANCI ziji skromne,  presto mam v kazde chvili pocit, ze JSOU STASTNI. Takovou zaslibenou “Zemi krale Miroslava” prave tri tydny cestuji.

V minulem dopisu jsem popisoval zazitky z hlavniho mesta, odkud jsem se vydal na vychod a pozdeji na sever k tibetske hranici. Zde jsem si uzil nekolikadenni trek ve znacne zvlnenem terenu. Nez jsem nastoupal do ridciho vzduchu ctyrkilometrove oblasti, prozil jsem dokonce opakovane nekolik krizi s krecemi ve svalech. Dost me to vydesilo a srazilo sebevedomi. Byl jsem hluboko v liduprazdne prirode, prede mnou mnoho kilometru z planovaneho treku a ted tohle. Problem se vyresil podanim calcia a kuchynske soli. Vsechny dalsi celodenni narocne treky se znacnym prevysenim jsem uz absolvoval relativne v pohode. Byly unavne, ale budu na ne cely zivot moc rad vzpominat.

V ramci prejezdu i pesich prechodu po Bhutanu jsem navstivil a fotil nekolik prastarých buddhistickych chramu, dzongu a čortenů. Jsou pusobive, pestre barevne a plne umeleckych i predmetu denní potreby. V pritmi jsem casto dostal dech berouci prilezitost nasnimat vzácné zabery modlicich se, studujících i tancicich mnichů. Purpurova a safranova roucha pusobi ve ztemnelych mistnostech s malymi okny velmi prizracne. Videl jsem desitky buddhistickych chramu a svatyni, ktere mely casto v historii kralovstvi rozhodujici roli. Citim se v nich moc dobre, tak tyto prilezitosti dlouhodobe vyhledavam.              Spiritualita prostupuje celym tajemnym kralovstvim.

Prostupuji zvlnenou barevnou krajinou, ozdobenou tu a tam zarive barevnymi modlitebnimi praporky lungta i vertikalnimi praporci dar. Jdu od kopce k jinemu kopci, od dzongu k dzongu, od belostne stupy k jine stupe a nechavam na sebe pusobit magickou silu teto neobycejne zeme. Citim se neobycejne stastny.

K neobvyklym zazitkum radim dve setkani s bhutanskymi lukostrelci. Bhutan je zeme luku. Strili se vsude. Lucistnici jsou obleceni do tradicniho habitu gho a jsou neobycejne presni. Na maly dreveny terc strili ze vzdalenosti neuveritelnych 140 metru! Vzdalenost trikrat vetsi, nez na jakou strili profesionalni lucistnici na Olympijskych hrach. Kdybych to nevidel, neuverim. Uspesny zasah je oslaven uprimnym nadsenim a radostnym tancem. Radost zde citim na kazdem kroku. Denne jsem mile prekvapovan tim, jak radostne prozivaji usmevavi poddani krale Wangchuka setkani s moji malickosti. Je to dojemne.

Pri teto mimoradne ceste, kdy jsem se dostal do nekolika pro cizince uzavrenych oblasti, jsem mohl prozkoumat i tajemnou vychodni cast kralovstvi. Sakteng Wildlife Sanctuary pripomina pohadku. Odvazim si odsud stovky zaberu mechem porostle pudy a vegetace. Tisice malych paloucku mezi mohutnymi pokroucenymi stromy mne pripadly jako tanecni parkety pro lesni skritky. Tajil jsem dech nad tou neobycejnou pohadkou. A v hloubi pameti jsem hledal odpoved, zda jsem kdy na svete videl takovou krasu. Bylo to nezapomenutelne vyvrcholeni dech berouci cesty do pohadkoveho raje.

Pohadky vsak casto maji i svuj dovetek. Pro me jim byly zaverecne dva dny v severni Indii v oblasti Assamu. Soustredil jsem se na prozkoumani Narodniho parku Pobitora. Je svetove znamy nejvetsi koncentraci nosorozcu na svete. Podnikl jsem k nim dve nezapomenutelna safari. Prvni terennim vozem a to druhe na hrbete mohutneho slona. To bylo něco! Nosorozec si na pomalu se pohybujici kolos netroufne, tak se se slonem muzeme priblizit k nosorozcim mocalum vyrazne bliz. Absolvoval jsem mnoho africkych safari, toto bych asi zaradil i nad ne. Uz se tesim na zpracovane snimky. 

Po preletu z Guwahati do Dilli jsem si jeste take “zapracoval”. Na pude naseho velvyslanectvi jsem predstavil inspirativni diashow o cestach po cele planete. Mile setkani s mnoha Cechy zijicimi v Indii. 

Na tuto cestu urcite nikdy nezapomenu!

Jirka

www.theworld.cz

www.livingstone.cz

Bhútán – další splněný asijský sen

Vztah k zemim jihovychodni Asie se u me zrodil uz pred mnoha lety. S kazdou novou navstevou se tato naklonnost prohlubuje. Prijizdim z uspechane, komunikacne ponekud chladne Evropy a pokazde objevuji materialne chude, ale duchovne nesmirne bohate kultury. Zatim jsem zde zadne zklamani neprozil, natoz neco dramatickeho. Nejlepe se citim u buddhistu. Tou pravou buddhistickou

Zobrazit vše
31.10.2016, Bhútán

Bhútán – další splněný asijský sen

31.10.2016

Vztah k zemim jihovychodni Asie se u me zrodil uz pred mnoha lety. S kazdou novou navstevou se tato naklonnost prohlubuje. Prijizdim z uspechane, komunikacne ponekud chladne Evropy a pokazde objevuji materialne chude, ale duchovne nesmirne bohate kultury. Zatim jsem zde zadne zklamani neprozil, natoz neco dramatickeho. Nejlepe se citim u buddhistu.
Tou pravou buddhistickou zemi je nesporne Bhutan. Tradicni, po staleti uzavrene kralovstvi se v poslednich letech pozvolna otevira svetu. Rok od roku ziska povoleni ke vstupu nekolik tisic navstevniku. Konecne se mne splni sen a poznam ji i ja.

Z Letiste Vaclava Havla smeroval muj let do Istanbulu, pote do Indickeho Dilli a posledni stominutovy usek uz byl s bhutanskou kralovskou spolecnosti. Na prelet do zeleneho udoli Paro, nedaleko hlavniho mesta Thimpu, jiste dlouho nezapomenu. Kapitan s dvouclenou posadkou svolil a ja absolvoval cely let s nimi v kokpitu. Bylo to jako vzdy velkolepe. Zejmena panoramaticke vyhledy na sluncem zalite osmitisicovky – Šiša Pangmu, Čo Oju, Lhotse, Makalu, Kančendzongu i bajny Everest.
Udoli Paro nas privitalo prikryte mlhami. Pristani v nevelkem udoli tak vyzadovalo od pilotu mimoradne nasazeni. Vse zvladli na jednicku.
V den priletu zbyvalo do setmeni jeste nekolik hodin. Vyuzil jsem je skvele. V Tashi Chodzong se na pocest kralovskeho paru konala barvita slavnost – Festival Tshechu. I pres vytrvaly dest jsem si ji uzil a snad tanecniky a oddane poddane i slusne nafotil. Kral, jeho otec, kralovna i jejich letos narozeny syn se tesi velkemu respektu a lasce obyvatel zeme hrmiciho draka. Uz prvni den prinesl silne dojmy.
Pratele, dnesni den, 14. rijna, nebyl jen tak obycejny. Stalo se neco, co me, proc to nepriznat, dojalo az k slzam. Casne po snidani jsem fotil vyznamny čorten (posvatna stupa) v hlavnim meste. Prosakly informace, ze by jej mel pred polednem navstivit kralovsky par a uctit pamatku dnes zemreleho krale Thajska. Nasledovala zmena puvodniho planu a nekolikahodinove cekani pod rozpalenym sluncem. Kolem me pribyvali slavnostne obleceni ucastnici pietni akce, takze skvele motivy pro foceni. Tesne pred prichodem kralovskeho paru jsem byl nekolikrat upozornen, ze je velmi prisne zakazano Jeho Vysost fotografovat. Takova narizeni, ackoliv me rozesmutni, vzdy plne respektuji.
Oblibeni monarchove i pocetny doprovod obesli čorten tradicne ve smeru hodinovych rucicek, vesli do posvatnych chramu, poklonili se pamatce zemreleho “kolegy” a s vaznou tvari zamirili ke vchodu, kterym pred pulhodinou vstoupili. Abych si neobvyklou svatecni situaci uzil (fotit jsem nemohl), tak jsem pri premistovani za VIP, tak o nich pritomni mluvili, vzdy hledel byt v prvni rade. Tesne pred definitivnim odchodem se kral zacal prekvapive bavit s Rudou Švaříčkem, se kterym se osobne zna. Ruda me necekane popostrcil a Jeho Vysosti me predstavil. Podal mne ruku, vtipne okomentoval nekolik kamer, kterymi jsem byl ovesen, opet nasadil pietni tvar a zmizel i s kralovnou v interieru luxusniho vozu.
Vzapeti jsem od sveho okoli dostal obdivne gratulace a rady, at si pravou ruku urcite nemyji. Mohl bych jí poutnikum nejspis i zehnat. Asi jeste v kouzelnem fotogenickem Bhutanu proziji hodne silnych okamziku, ale pochybuji, ze tento bude prekonan. Citim se nesmirne pocten.

Dalsi cestovani po Bhutanu popisi v pristim dopisu.
Jirka

Děkujeme našim partnerům

DRFG RENOCAR Walmark Alpine Pro Ráááádio Impuls KOKTEJL