La Gomera

Po skvelem tydnu na Tenerife, preplavil jsem se se spolecnosti Fred Olsen na nedaleky ostrov La Gomera, dalsi ze sedmi kanarskych perel. Pri priblizeni mne na jeho profilu stale neco chybelo. No jasne, postradal jsem ten uzasne fotogenicky vysoky vulkan Teide. Gomera neni tak dramaticky kopcovita jako Tenerife. Vzdyt nejvyssi kopec – Garajonay – dosahuje pouze do vysky 1484 metru. Presto ale jeho profil sliboval zajimave fotograficke toulky. Pristal jsem v hlavnim meste San Sebastian de la Gomera a zakladnu jsem zvolil na jihu ostrova v prostoru zvanem Tecina. Skvele misto, ze ktereho jsem casto s prijemnym pocitem sledoval majestatny kuzel sousedniho tenerifskeho Pico del Teide. Velmi sugestivni pohled.

Prvni, ceho si na La Gomere vsimnete, je tropicky raz prirody s mnozstvim bananovniku, roztodivnych kaktusu a zejmena palem. Brzy jsem od domorodcu zjistil, ze se z nich ziskava tradicni palmovy med. Snad jej zde na sve lode nalozil i Krystof Kolumbus, kdyz se na ostrove 6. zari 1492 zastavil. Za nekolik tydnu pak slavne vstoupil do dejin. A co jeste, krome turismu, vylepsuje mistni ekonomiku? Dominuje pestovani bananu, papaji, manga a avokada. Vsiml jsem si take mnozstvi pobihajicich koz. Z jejich mleka se rucne vyrabi syr, ktery je pro ostrov typicky. Treba Manchego. Po vzoru Goméřanů jsem si jej poleval prave tim palmovym medem. Je to tu vyhlasena delikatesa.


Kdyz jsem u delikates, coz u nich chvili zustat? Ochutnal jsem jich nespocet. Pochazi od domorodych Guančů, jejich uchvatitelu Spanelu a najdeme zde i kuchyne jinych Evropanu i Africanu. Doporucuji zacit u polevky. Rancho canario je tradicni polevka se zeleninou a masem. Zahustuje se gofiem, okrove zbarvenou moukou, ktera se pripravuje nejcasteji z kukurice. Jina polevka se jmenuje potaje. Ochutnal jsem i tradicni studenou polevku gazpacho z rajcat, okurek, cesneku a paprik. Samostatnou kapitolou jsou morske speciality. Nejcasteji jsem si pochutnaval na grilovanych chobotnicich. Goméřané je podavaji se skvelymi bramborami, varenymi v silnem solnem roztoku a s omackami mojo. Typickou tradici jsou grilovane sardinky.
Nemohu opomenout popularni pokrm paellu. Tuto ryzovou specialitu se safranem pripravuji Spanele s mnoha ruznymi ingrediencemi. Vse bylo vzdy dokonale, ale…
Ale az na ty porce! Ty byly svou velikosti doslova znicujici.


La Gomera je v porovnani s Tenerife drsnejsi a mene obydlena. Za poslednich deset let se pocet stalych obyvatel snizil o cele dve tretiny! To je skvela zprava pro kazdeho milovnika klidne prirody, primo vyzyvajici k dobrodruznym trekum. Teren je kopcovity a slunce spalujici, ale ty dech berouci pohledy do ostre rezanych udoli za to rozhodne stoji. V hlubokem predklonu pres skalni hrany jsem nadsene fotil udoli s tropickou vegetaci a malebně na svazich posazene domky. Doporucuji vystoupat nad Hermiguu, Valle Gran Rey, ale opravdovou lahudkou je pohled z ptaci perspektivy na Vallehermoso. Nezapomenutelne!
Na zaver musim pripomenout, ze Kanarske ostrovy se chlubi naprostym unikatem – vavrinovymi pralesy. Ten na Gomere je soucasti narodniho parku Garajonay a je zapsan na seznamu prirodnich pamatek UNESCO. Stravil jsem v nem mnoho hodin. I to patrilo k nezapomenutelnym zazitkum z letosni navstevy skvelych Kanarskych ostrovu. Mohu velmi doporucit.


Jirka, La Gomera