Dopisy z cest

Cesta kolem světa

Filipíny – dopis třetí

Na Filipiny jsem se mimoradne tesil. Vice jak sedm tisic ostrovu, nadherne prirodni scenerie, tropicke plaze, raj pro potapece, lidnata mesta, sveze zelena dzungle, ale hlavne moc mili, usmevavi a vstricni lide. Na letosni trase je to jedina adresa, kterou v podstate neznam. Pred lety jsem pouze nahledl, kdy jsem stravil – mezi dvema lety

Zobrazit vše
18.4.2016, Cesta kolem světa

Filipíny – dopis třetí

18.4.2016

Na Filipiny jsem se mimoradne tesil. Vice jak sedm tisic ostrovu, nadherne prirodni scenerie, tropicke plaze, raj pro potapece, lidnata mesta, sveze zelena dzungle, ale hlavne moc mili, usmevavi a vstricni lide. Na letosni trase je to jedina adresa, kterou v podstate neznam. Pred lety jsem pouze nahledl, kdy jsem stravil – mezi dvema lety – jeden den v Manile, hlavnim meste rozsahleho ostrovniho statu. Omezeny cas jsem vyuzil bezezbytku.

Pristali jsme na letisti Cebu na ostrove Mactan, ktery vesel do historie objevnych plaveb. Dokonce nekolikrat jsem zasel na misto, kde byl 27. dubna 1521 zabit portugalsky moreplavec Ferdinand Magellan. Historie na nej pamatuje jako na cloveka, ktery jako prvni pozemstan obeplul celou planetu. Ma to vsak maly hacek. Ve skutecnosti cestu nedokoncil, nebot… Vsak uz vite. Kousek od jeho pamatniku ma ohromnou sochu narodni hrdina Lapu Lapu. Prave on legendarniho Evropana, o kterem se uci uz na zakladnich skolach a po kterem byly pojmenovany dve vesmirne galaxie, zabil.
Nocni mnohahodinovy pesi vylet byl nezapomenutelny. Nepotkal jsem ani jednoho cizince a zjevne jsem byl pro domorodce nemalou atrakci. Citil jsem se bezpecne. Zpatky do hotelu jsem jel v nekolika fazich. Stopnul jsem si motorku, mnoho zabavy uzil ve zrezivele sajdkare a cast cesty absolvoval v bizarne polepenem a nesviticim mikrobusu. Noc plna asijskeho zivotniho stylu a smichu. Mam to tak rad.

Dalsi program sestaval z plavby na ostrov Bohol. Chronicky zname snimky ukazuji scenicke Cokoladove vrchy. Dle mistni legendy jde ale o zkamenele slzy nestastne zamilovaneho obra Arogo. Pres slzy – pardon, to byl pot – jsem na ne temer nevidel. Ano, cely den bylo mimoradne vedro a ja taham stale temer 20 kilo fototechniky. Casto zbytecne, ale znate to…
Nevadi, Filipiny za to rozhodne staly.

Jirka z preletu do Japonska

Polynéský ráj – dopis druhý

Aloha! Po temer sesti hodinovem letu pres nekonecne plane Ticheho oceanu jsme dosahli pobrezi mozna nejznamejsi ostrovni formace sveta. Havaj se tesi dlouhodobe mimoradne skvele povesti. Slovem “Havaj” popisujeme v cestine vse pohodove, prijemne a rajske. “Havaj je nejlepší” – je nazev pozoruhodne knihy slavneho etnologa, specialisty na polyneske kultury, Miloslava Stingla. Byla a je

Zobrazit vše
15.4.2016, Cesta kolem světa

Polynéský ráj – dopis druhý

15.4.2016

Aloha! Po temer sesti hodinovem letu pres nekonecne plane Ticheho oceanu jsme dosahli pobrezi mozna nejznamejsi ostrovni formace sveta. Havaj se tesi dlouhodobe mimoradne skvele povesti. Slovem “Havaj” popisujeme v cestine vse pohodove, prijemne a rajske. “Havaj je nejlepší” – je nazev pozoruhodne knihy slavneho etnologa, specialisty na polyneske kultury, Miloslava Stingla. Byla a je mne stale velkou inspiraci.

Tento prilet na Havaj je mimoradny. V minulosti jsem vzdy pristaval do Honolulu na ostrove Oahu (hlavnich ostrovu je osm), nasemu privatnimu letu je vsak umozneno dosednout na ranvej Velkeho ostrova. Big Island je nejvetsi a mozna i nejznamejsi ze slavne ostrovni flotily. Pristali jsme na zapade u mesta Kona, nedaleko mista, kde v zime roku 1779 zabili v zalivu Kealakekua meho oblibence Jamese Cooka. Jako kdysi jej, uvítali i me domorodci kvetinovym vencem lei. Byl zhotoven z vonavych orchideji, znameho vyvozniho artiklu tohoto archipelagu. Prave oblast okolo Kony je proslula pestovanim orchideji a ocenovane Kona kavy. Tentokrat jsem je nechal bez povsimnuti a venoval se popularnim prirodnim skvostum.

Snad zadny navstevnik Velkeho ostrova nevynecha zazitek z Parku vulkanu. Dramaticka scenerie je plna krateru, kalder, sopouchu, ohne, koure a obcasne endemicke vegetace. Peklo a raj v bezprostrednim sousedstvi. Mam rad domov vsemocne bohyne Pelé, strazkyne vulkanu a ohne. Je podle povesti umisten v krateru Halema uma u na upati sopky Kilauea. Byl jsem se ji, na prah jejiho majestatniho pribytku, opet poklonit.

Vrcholem teto kratke navstevy vsak bylo foceni z vrcholu vyhasle stitove sopky Mauna Kea. Bila hora, tak zni preklad z polynestiny, me prekvapila, že jiz byla beze snehu. Asi dusledek mimoradne teple zimy na severni polokouli. Kdyz clovek vyjede na vrchol od hladiny more, prekona tak 4205 vyskovych metru v kratkem case. Kazdy rychly pohyb je docela znat. Pouhych 60% kysliku uz proste pocitite. Pobyt na vrcholu svetoznameho vulkanu mam tak rad, ze jsem si jej v podvecer jeste jednou zopakoval. Focenim zapadu slunce se mne definitivne splnil dalsi sen.

Pri takove ceste kolem sveta je nejvetsim problemem nedostatek casu. To vite, ze bych na takovem uzasnem miste rad setrval dele, ale i tak musim rict, ze si kratke pobyty a foceni kazdy den moc uzivam. Havaj je skvelou destinaci a nemuze snad nikoho zklamat. Havaj je dokonala. Jak pise odbornik na pacificke kultury pan profesor Miloslav Stingl: HAVAJ JE NEJLEPSI!

Aloha, Jirka
(priste se ozvu z dalsich destinaci naseho globalniho vyletu)

Dopis první

Prani se mne plni nejen o Vanocich. Letos jsem opet dostal nabidku od reditele CK ESO Travel na dalsi uzasnou cestu okolo zemekoule v soukromem letadle. Moc rad jsem ji prijal, ani na chvili jsem nezavahal. Pohodlne cestovat, objevovat nova mista, sbirat zazitky z lokalit uz znamych a videne fotografovat, to je prace z kategorie

Zobrazit vše
4.4.2016, Cesta kolem světa

Dopis první

4.4.2016

Prani se mne plni nejen o Vanocich. Letos jsem opet dostal nabidku od reditele CK ESO Travel na dalsi uzasnou cestu okolo zemekoule v soukromem letadle. Moc rad jsem ji prijal, ani na chvili jsem nezavahal. Pohodlne cestovat, objevovat nova mista, sbirat zazitky z lokalit uz znamych a videne fotografovat, to je prace z kategorie snu. Pustil jsem se do ni.

Na dvaceti peti denni vylet jsme z tretiho terminalu Letiste Vaclava Havla vzletli specialne upravenym Boeingem 737-800. Nabrali jsme kurs jihozapad, abychom na Azorskych ostrovech docerpali, pred preletem Atlantiku, pohonne hmoty. Nocni let probehl klidne.
Na dvouostrovi Antigua – Barbuda jsem se vratil po mnoha letech. Pri toulkach po ostrove a hlavnim meste Saint Jones jsem z hluboke pameti doloval vzpominky a pribehy, ktere stale nosim v pameti. Byl jsem doslova sokovan, jak smutne se mesto tvari. Tam, kde to pri minule navsteve zilo, jsem zaznamenal liduprazdno. Prekvapilo me, jak si verni sluzebnici Kristovi nechali zdevastovat hlavni mestskou katedralu. Dnes se rozpada, je zabednena a vstup pochopitelne neni dovolen. Zivot nejvice tepe v bezprostredni blizkosti pristavu. Penize sem vozi tisíce turistu, kteri v duty free nakupuji rozlicne zbytecnosti pri jednodennich zastavkach vyletnich lodi nekolika, zejmena karibskych spolecnosti. Nejspis to bude ten pravy duvod, proc obchody a restaurace v jinych castech mesta krachuji.
Za nesmirne pozitivni zazitek z teto navstevy ostrova Antigua povazuji jeho obepluti na katamaranu. Obcasne vetsi vlny obohatily plavbu o dobrodruzstvi, zatim co dve vylodeni na belostnych plazich nabidly dostatek romantiky a motivu pro foceni. Prave ciste a temer liduprazdne plaze jsou chloubou tohoto severokaribskeho ostrova.
Antigua rozhodne nezklamala.

Antiguu jsem vymenil za Antiguu. Jak je to mozne? Jednoduse. Slavne guatemalske mestecko Antigua bylo totiz druhou zastavkou na letosni ceste okolo sveta. Po pristani v Guatemala City nasledoval transport do neopakovatelneho pitoreskniho mesta Antigua. Uz od prvni navstevy jsem si jej mimoradne oblibil. Vychutnal jsem si denni i nocni toulky po hrbolate kamenne dlazbe stareho kolonialniho mesta. S mistnimi potomky Mayů jsem na jednom z namesti povecerel plnene placky a pecenou kukurici. Po setmeni jsem se jeste v chramu zucastnil velikonocni bohosluzby. Mexiko bude az nasi dalsi destinaci, presto jsem se jako v Mexiku cely guatemalsky pobyt citil. Mam atmosferu teto casti Mezoameriky nesmirne rad. Snad vse mne tady vyhovuje.
Nezapomenutelny byl i celodenni vylet k jezeru Atitlan a plavba po nem. Podivny opar bohuzel narusil foceni. Okolni vulkany jsem tentokrat musel nechat bez povsimnuti. O to vic jsem fotil detaily v mestecku Santiago de Atitlan, dalsim pokladu mayske historie a kultury. Pred lety to bylo klidne sidlo milych nezistnych lidi, ted uz na nich bylo patrno, co udelaji v takovych mistech z domorodcu penize, ktere tam turiste vozi. Nezistnost nahradily penize. Presto to byl opet nezapomenutelny zazitek. Guatemala me opet nezklamala.
Z Guatemaly pokracovala Cesta kolem světa na severozápad. Pod nami jsem rozeznaval typicky teren teto casti stredni Ameriky, dokonce jsem identifikoval Guadalajaru a Mexiko City. Poprve v zivote jsem spatril vody Cortezova more. V Mexiku jsem byl uz nekolikrat, ale slavny poloostrov Baja California jsem navstivil poprve. Pristali jsme v poustnim Los Cabos. To, proc jsme pristali prave tady ma naprosto zrejmy duvod. Vzdyt Cortezovo more je vyhlasenym utocistem keporkaku. Tento popularni morsky savec umi elegantne vyskakovat nad hladinu a to je presne to, co touzim uz dlouho solidne vyfotit. Dovedete si predstavit tu krasu? Tricetitunovy zivocich leta nad hladinou! Nebudu vas dlouze napinat. Na clunu jsem byl, skakajici keporkaky videl, presto si na kartě ani jednu fotku nevezu. Byly totiz takove vlny, ze uz ta prvni se prevalila pres prid lodi tak nestastne, ze mne dokonale zaplavila veskerou techniku. Vse jsem sbalil, pevne se po zbytek plavby drzel a modlil se, aby se kamery vzpamatovaly. Dopadlo to dobre.
Jak uz jsem se zminil, snimky keporkaku nevezu, takze mam duvod se vratit. S Mexikem jsem se rozloucil stylove – pred odletem jsem za doprovodu mariachi, hudebniku a pevcu v sombrerech, povecerel oblibene mole poblano – kure prelite jemne palivou cokoladovou omackou.

V dalsim dopisu se prihlasim z Havaje.

Jirka z paluby Boeingu 737-800

Cesta kolem světa

Tri slova, ktera v sobe skryvaji sen, touhu, dobrodruzstvi, poznani, ale hlavne dech berouci vyzvu. Tu prvni absolvoval zacatkem 16. stoleti slavny Ferdinand Magellan. Znamejsi jsou ale celkem tri obepluti jeste slavnejsiho Jamese Cooka z druhe poloviny stoleti osmnacteho. Na planete nezije mnoho stastlivcu, kterym se tento romanticky sen podarilo promenit ve skutecnost. I kdyz

Zobrazit vše
20.3.2015, Cesta kolem světa

Cesta kolem světa

20.3.2015

Tri slova, ktera v sobe skryvaji sen, touhu, dobrodruzstvi, poznani, ale hlavne dech berouci vyzvu. Tu prvni absolvoval zacatkem 16. stoleti slavny Ferdinand Magellan. Znamejsi jsou ale celkem tri obepluti jeste slavnejsiho Jamese Cooka z druhe poloviny stoleti osmnacteho. Na planete nezije mnoho stastlivcu, kterym se tento romanticky sen podarilo promenit ve skutecnost. I kdyz se dnes tyto cesty nekonaji na oplachtenych lodich, ale modernimi letadly, nevadi, nadech exotiky a vylucnosti presto neztraceji. Svoji prvni cestu kolem zemekoule jsem podnikl na prelomu milenia. Zmenila mne zivot a seradila jinak poradi priorit. Dodnes z ni ziji.


Uplynulo 15 let a prave se nachazim na dalsim obkrouzeni modre planety. Tentokrat jsem dostal mimoradnou nabidku, doprovodit na temer mesicni ceste klienty cestovni kancelare ESO travel. S nadsenim jsem vyzvu prijal. Cesta je pojata navysost luxusne. Nekolik desitek klientu vyuziva letadlo a perfektnich sluzeb palubniho personalu spolecnosti Travel servis. K dispozici mame moderni letadlo Boeing 737-800. Private Jet je neuveritelny fenomen, kdy ve stroji mate sve stabilni misto, v uloznem prostoru nad sebou zasoby osobnich veci a na letadlo v destinacich necekate, nebot letadlo ceka na vas. Po nekolika dnech temer mesicni cesty vas letusky, stewardi, piloti i kapitan oslovuji jmenem. Skvele sluzby pri preletech i na vsech navstivenych mistech. Jedinou nevyhodou je snad jen fakt, ze v zemich travim pouze dve, maximalne tri noci. Az na Velikonocni ostrov se jedna o mista, kde jsem v minulosti, casto opakovane, uz byl. Miluji exoticke navraty.


Z prazskeho letiste Vaclava Havla odletel nas special netradicne z terminalu cislo tri. Po kratke technicke zastavce na portugalskych Azorach jsem si uzil dalsi dlouhy prelet Atlantskeho oceanu. Prvni zastavka byla na zapade Jamajky v Montego Bay. Navrat mezi uvolnene Rastafariany byl v mnohem jiny. Pred lety jsem projel ostrov s ruksakem na zadech a nikdy jsem se netajil tim, ze pro me byla tato cesta jednou z nejdramatictejsich. Ted jsem si uzil popularni plaze Negril, karibskych napoju, ovoce a jidel, stejne jako vyletu na katamaranu. Vse bylo v uplne jine atmosfere, nez pri me prvni navsteve “Ostrova reggae”.


Druhou zastavkou byla Panama. Kdysi jsem odsud startoval dlouhou stredoamerickou expedici. Priznivy dojem z nejjiznejsi destinace nejuzsiho mista Ameriky jsem si pri teto kratke navsteve jen potvrdil. Mam radost z portretu i konecne lepsich snimku Panamskeho pruplavu a okoli. Originalni budou zabery z vystavby nove, sirsi a hlubsi plavebni drahy u karibskeho Colonu. Znovu jsem byl prekvapen modernosti architektury stredu hlavniho mesta Panama City. Prave to mnozstvi modernich mrakodrapu bude asi pro kazdeho nejvice dominantnim zazitkem z navstevy tohoto zvlastniho mista.


Pres hluboke dzungle stredni a severu jizni Ameriky pokracovala nase cesta do uchvatneho brazilskeho Rio de Janeira. Opet jsem si dokonalé mesto skvele uzil. Tady snad ani nejde nepodlehnout sportovnimu duchu zivouciho mesta. Beh a plavani u slavne plaze Copacabana je ten spravny brazilsky zazitek. Cely jeden den jsem stravil s kamaradem Ivanem, ktery v Brazilii jiz nekolik let zije. Provezl me mene znamymi oblastmi, navstivili jsme par chudinskych ctvrti – favel – a dokonce i rozestavena sportoviste a olympijskou vesnici, arealy pro LOH 2016. Na honorarnim konzulatu Ceske republiky v Rio de Janeiru jsem se potkal se zajimavymi krajany z davnejsich emigracnich vln. Po letech jsme se videli s pani Henrietou, petaosmdesati letou damou, ktera, coby pruvodkyne, po leta zanechavala v mnohych navstevnicich Ria ten nejlepsi dojem a vzpominku. Foceni tradicnich dominant mimoradneho mesta tentokrat, kvuli pocasi, uplne nevyslo. Nevadi, kratky pobyt ve meste karnevalu, Krista vykupitele a opalenych tel, jsem si presto mimoradne uzil.


Z Rio de Janeira jsme preleteli do argentinske Mendozy. Presne v case, kdy zde vrcholi letosni sezona vina. Nafotil jsem nekolik pestrobarevnych vinic a vinarstvi, volbu Kralovny vina a mnoho realii nevelkeho mesta pod majestatnymi Andami. Prekvapila me zjevna chudoba mesta. Soude podle aut a obleceni byla proti oblibenemu Buenos Aires atmosfera znacne provincni. Pisi o tom proto, ze je to hlavni dojem, ktery si z Mendozy odvazim. Ani vina jsem si zde moc neuzil. Piji totiz radeji bile, ale Mendoza se pysni spis svymi Malbecy a ty jsou cervene. Pri preletu Argentiny jsem fotil nazapomenutelny vyhled na Aconcaguu, nejvyssi horu jizni polokoule.


Dalsi z delsich preletu byl s imigracni zastavkou v Santiago de Chile a po mnoha hodinach koncil ve vysnenem raji na Velikonocnim ostrove. Splnil se mne sen. Cook zde pristal v roce 1774 a ja se k objeveni tajemneho ostrova dostal az ted. Mohu si tak navleknout dalsi z koralku na nahrdelnik oblasti, ktere tento legendarni namorni objevitel navstivil. Od prvnich chvil se hromadily zazitky, pocity a zabery, na ktere asi do konce zivota nezapomenu. Mysticky ostrov mne proste “sedl”, kazdou chvili zde jsem si moc uzil. Hodiny stravene u proslulych soch moai byly asi nejintenzivnejsi. Tolik mne pripominaly davne roky, kdy jsem hltal knizky Danikena, Heyrdahla a dalsich. Ted, kdy jsem v nekolika lokalitach u kamennych obru stal, uvedomoval jsem si, jak chronicky zname vyjevy to jsou. Mel jsem intenzivni pocit dalsiho splneneho snu. Moc jsem se zde nevyspal, nebot jsem foceni bajnych soch venoval i noci. Bylo to tajuplne, strasidelne, emotivni. Rapa Nui – Pupek sveta – me opravdu nadchnul.


Odletem z Velikonocniho ostrova se naplnila prvni pule naseho obletu planety. Pres nekonecny, temne modry Tichy ocean, mirime do seste destinace, jiz je Tahiti. Konecne spatrim i prosluly atol Bora Bora. Uz ted se tesim na dalsi rajske pacificke destinace. Na palube naseho letadla i pri vsech navstevach panuje pohoda. Ackoliv je tento zpusob obletu planety velmi rychly, presto mam z nej nesmirne dobry pocit. Jsem stastny, ze si mohu nafotit mnohe nove nebo i z drivejsich cest zname oblasti.
Kazda nova cesta vzdy stoji zato.


Jirka

Cesta kolem sveta s Eso travel

Děkujeme našim partnerům

DRFG CZECH FUND RENOCAR Ráááádio Impuls KOKTEJL