Zpráva z ráje

Galapágy

Zpráva z ráje

Jednou z dvaadvaceti ekvadorskych provincii je slavna Islas Galápagos. Odloucene souostrovi vytvorene z kuzelu mladych sopek v hloubi vychodniho Pacifiku, ktere jiz pred 150 lety ovlivnilo pro znacnou cast svetove populace vnimani mechanizmu okolniho sveta. Nove teorie o vzniku, vyvoji a premenach druhu rostlin a zivocichu v podminkach nabizenych prirodou, zverejnil po navsteve Galapag vehlasny

Zobrazit vše
3.5.2010, Galapágy

Zpráva z ráje

3.5.2010

Jednou z dvaadvaceti ekvadorskych provincii je slavna Islas Galápagos. Odloucene souostrovi vytvorene z kuzelu mladych sopek v hloubi vychodniho Pacifiku, ktere jiz pred 150 lety ovlivnilo pro znacnou cast svetove populace vnimani mechanizmu okolniho sveta. Nove teorie o vzniku, vyvoji a premenach druhu rostlin a zivocichu v podminkach nabizenych prirodou, zverejnil po navsteve Galapag vehlasny anglicky vedec Charles Darwin. Rika se tomu prirodni vyber. Mlady Charles sem priplul z povereni Jeho Velicenstva britskeho krale na plachetnici Beagle. Vsiml si a pozdeji vedecky popsal mnoho druhu svebytnych, casto endemickych zivocichu a jejich prizpusobeni odlisnemu prostredi jednotlivych ostrovu. Ostrovy – tyto plovouci evolucni laboratore – nejsou od sebe daleko a presto je kazdy jiny. Maji specifickou historii utvareni, faunu i floru. I ja jsem si neceho vsiml, neco me oslovilo. Popisi to nevedecky, ale o to s vetsim zapalem.

Uz od prvnich minut po pristani na ostrove Baltra, pozdeji na Santa Cruz a San Cristobal se raduji ze skutecnosti, ze jsem tady, ze se mne splnil dalsi z cestovatelskych snu. Galapagy patri pro svou izolovanost, tajemnost, relativni neporusenost a diky Darwinovi vedeckou dulezitost, k tomu nejlepsimu, co lze na planete spatrit. Na ostrovech vladnou prisna ochranarska pravidla. Na kazdy jsem vstupoval pres dezinfekcni rohoze. Dezinfikovat jsem si musel i ruce. Hygienicky cisty jsem se pustil do vlastniho poznavani. Hlavne jsem zaznamenal, ze vedle Antarktidy je to dalsi misto, KDE SE ZVIRATA NEBOJI CLOVEKA! Takhle si predstavuji biblicky raj, misto pro romantiky a milovniky prirody. Je to otevrena laborator pro vedce, satna plna modelek pro smyslneho fotografa. Kazda z tech modelek nepokryte provokuje: “vyfot me, prave me, podivej, jak jsem krasna.” V pripade modelek se to klidne a kdekoliv muze stat. Ale tady, na tom ojedinelem miste na planete, se pred objektivem naparuji prehistoricti morsti i suchozemsti leguani, pres sto let stare zelvy sloni, hravi lachtani, tucnaci galapazsti, pestrobarevni lavovi krabi a desitky druhu ptaku vsech velikosti. Jsou na dotek (dotykat se vsech zvirat je prisne zakazano!) a opakovane sokuji nebojacnosti. Raj pro vsechny.

Touzil jsem nasnimat ty nejlepsi, nejdetailnejsi zabery, kterych budu behem nekolika dni, navic v ne moc dobrem pocasi, schopen. Doufam, ze je mam. Se zatajenym dechem jsem nasnimal stovky zaberu strasidelnych, presto pritazlivych leguanu. Jsou vsude a temer vubec ne plasi. Suchozemsky zlutooranzovy leguan galapazsky, cerny leguan morsky, ktery se dokazal prizpusobit tvrdym potravnim podminkam, sestoupil do oceanu a zivi se morskymi rasami nebo maly leguan lavovy. Hruzu nahanejici, az metr a pul dlouzi tvorove jsou docela mirumilovni, navic vegetariani. Videl a fotil jsem jich stovky. Vzdy dokazali spolehlive rozbusit me fotograficke srdce. Nejvice jsem vsak kroutil hlavou nad pocetnymi koloniemi lachtanu. Tvori je statni vousati samci se svymi haremy (bezne maji “v rodine” nekolik manzelek) a roztomila mladata v hunatych koziscich. To, co nejvic udivovalo, byla jejich neskutecna nebojacnost. Lachtany jsem fotil uz mnohokrat, ale z takove blizkosti jeste nikdy. Na Santa Cruz i San Christobal “chodili” lachtani bezne do mesta. Ano, na chodnicich, verejnych prostranstvich a v parcich se rozvalovali desitky naprosto pratelskych lachtanu. Dovedete si predstavit, ze sedite na zahradce v restauraci a nahle se prisoura mokry zvedavy ploutvonozec a uvelebi se par centimetru od Vasich nohou? Ja uz ano. Ti troufalejsi se sobecky rozvalovali na mestskych lavickach. Ne, ze by sedeli, nezdvoraci, oni se proste natahli v cele delce. Vsiml jsem si, jak dokonale splyvali s obyvateli, byli jejich soucasti. Snad i volit by mohli.

Svetoznamym reprezentantem Galapazskeho souostrovi jsou ale nejspis mohutne zelvy sloni. Svet, zejmena ten namornicky, vi o nejvetsich ostrovnich bylozravcich uz temer 500 let. Staly se totiz soucasti lodnich jidelnicku. Dvousetleti, az 250 kilogramu vazici pametnici, se nakladali po stovkach na lode piratu i humanne naladenych lodivodu. A nakladali se snadno, nebot suchozemske zelvy maji sve vychozene trasy mezi jednotlivymi zdroji sladke vody a kalisti, na coz namornici velmi rychle prisli. Rychlost jejich presunu je celych 300 metru za hodinu. Zive konzervy vydrzely mnoho mesicu bez jidla a piti. Zbedovanym namornikum poskytovalo jejich chutne maso vitane zpestreni jidelnicku. Byla to po staleti bezna praxe. Galapagy byly takovym komunistickym supermarketem (jaky protimluv), kam si vsichni jezdivali nakladat plne kosiky, ale nikdo nezaplatil. Platime az my. Svetove spolecenstvi s podporou UNESCO se ted snazi, s vynalozenim ohromnych nakladu, nepriznive stavy populace exotickych zivocichu ozivit. Snad se to pomoci Darwinovy vyzkumne stanice na ostrove Santa Cruz podari. Pomahat ale musi kazdy, kdo carokrasne ostrovy navstivi. Neni bez zajimavosti, ze na krehkem mase galapazskych plazu si pochutnaval i opevovany Charles Darwin. Takova byla proste tenkrat doba.

Galapagy, to ale neni pouze exoticka a dech berouci fauna. Pro mnoho svetovych botaniku je souostrovi skutecnym chramem originalni, casto endemicke flory. Vzrusujici botanicka zahrada bez oploceni. Zato se slusnym vstupnym. Kazdy, kdo z letadla ci lodi vystupuje na posvatnou pudu, musi zaplatit sto americkych dolaru, jako vstupne do narodniho parku. A pak uz jen se zatajenym dechem tise naslapuje. V pobreznim pasmu je to jeste nezajimave. Sucha erodovana lava se sporadickou zeleni je ale pri ceste do zvyseneho vnitrozemi rychle stridana cetnymi, nekdy endemickymi druhy tropicke vegetace. Nejznamejsim stromem je az dvanactimetrova opuncie trnita obrovska a nekolik dalsich poddruhu opuncii. Na duznatych listech si, mimo jinych, radi pochutnavaji leguani i zelvy sloni. Unikatni rostlinstvo doplnuji tez tisice exemplaru posvatneho samanskeho stromu Palo Santo. Uprostred ostrova Santa Cruz, pri ceste k dvojici prastarych vulkanickych krateru Los Gemelos, jsem obdivoval sveze zelene lesy, ovesene tunami epifytickych mechu a lisejniku (prisedave rostliny). V druhove bohatem mlznem lese jsem zaznamenal i divoke orchideje, stromove kapradiny a endemicke bromelie. Znovu se mne potvrdilo, ze lavove podlozi je dulezitym prvkem pri urodnosti v danem prostredi.

V predstavach se prenasim do hlubokeho davnoveku, kdy temny kuzel podmorske sopky vychrlil sloupy ohne, kamenu, jedovatych plynu a dusiciho popela. Narodil se prvni ostrov dnes slavneho archipelagu. Prvorozeneho brzo doplnili dalsi sourozenci. Dnes ma rodinka 45 clenu ruzneho veku. Krasli je deset velkych a temer dva tisice malych krateru. Maji stejne misto zrodu. Vsechny ostrovy se vzedmuly asi z dvoukilometrove hloubky. Pohybem podmorskych desek byly pozvolne unaseny na severozapad. Patri do jedne rodiny, a pritom je kazdy jiny. Jejich svebytnost zaujala prvni objevitele v sestnactem stoleti, geneticke vedce o tri sta let pozdeji a spolehlive nadchnou i navstevniky dnesni. Matka priroda zde dala svetu dilo z nejmonumentalnejsich. Navic mu nasla skvelou adresu v miste, kde prochazi magicky rovnik. Neni divu, ze prvni objevitele pojmenovali novou zemi Ocarovane ostrovy. Pri odletu zpet do Ekvadoru, se citim neobycejne stastne a o naexponovane filmy pecuji mimoradne setrne. Muchas gracias Galápagos!

Jorge

Děkujeme našim partnerům

VETO CZ DRFG CZECH FUND Ráááádio Impuls KOKTEJL