Aloha z ostrova ohně – Big Island

Havaj III.

Aloha z ostrova ohně – Big Island

Cele Havajske souostrovi je vytvoreno podmorskou vulkanickou cinnosti. Ta je permanentni a trva desitky milionu let. Nejmladsim ostrovem ve 2500 kilometru dlouhem archipelagu je ten nejvetsi. Lezi uplne na vychode a puvodni Polynesane mu rikaji Hawaii. Aby se to nepletlo se stejnojmennym 50. statem Unie, dostal anglicke jmeno Big Island. Pro svou treti navstevu jsem

Zobrazit vše
23.4.2009, Havaj III.

Aloha z ostrova ohně – Big Island

23.4.2009

Cele Havajske souostrovi je vytvoreno podmorskou vulkanickou cinnosti. Ta je permanentni a trva desitky milionu let. Nejmladsim ostrovem ve 2500 kilometru dlouhem archipelagu je ten nejvetsi. Lezi uplne na vychode a puvodni Polynesane mu rikaji Hawaii. Aby se to nepletlo se stejnojmennym 50. statem Unie, dostal anglicke jmeno Big Island. Pro svou treti navstevu jsem si vybral nekolik uz znamych mist, ktera bych rad nafotil v novych (jarnich) klimatickych a svetelnych podminkach.

S Hawaian Airlines, jakousi letajici meziostrovni tramvaji, jsem preletel z Kauai pres Oahu a pristal na vychode Velkeho ostrova, ve meste Hilo. Bez prodleni jsem vyrazil za znamymi, ale i neznamymi motivy. Cesta vedla po vychodnim pobrezi na sever. Hned nad mestem jsou popularni Duhove vodopady, na kterych jsem vsak postradal tolik potrebne slunce. Toho jsem se naopak dockal na skvelem Akaka Falls. Oba zname vodopady se mne s odstupem casu zdaji stale vice fotogenictejsi. Opet jsem ustrnul nad uzasnymi dzunglemi, ktere nabizi mnoho dramatickych udoli mezi Papaikou a Laupahoehoe. Exoticka zelen vysokych palem a pandanu, doplnena barevnymi kvety, patri k tem nejlepsim motivum z Velkeho ostrova. Pri foceni Waipio Valley jsem opet, tak jako pri dvou predchozich navstevach, nemel stesti na pocasi, ale den jiz zvolna koncil, tak bylo potreba najit rozumne ubytovani. Povedlo se v severni casti ostrova, ve meste Kamuela. To hlavni melo teprve prijit.

Kdyz jsem pred dvema lety fotografoval na vrcholu uctivane sopky Mauna Kea (Bila hora), zazil jsem ve vysce 4205 metru hotove peklo. Byl strasny mraz, umocneny necekanym vichrem. Jen ztezi jsem tehdy nafotil par rozklepanych snimku. Tentokrat uz pohled z mnohakilometrove dalky signalizoval, ze budu mit mimoradne stesti. Zarive slunce osvetlovalo zasnezeny vrchol nejvyssi hory souostrovi. Pocasi se nezmenilo, radeji jsem ale na vrchol hodne spechal. Bylo tam uzasne. Na spicce Havaje jsem stravil mnoho kouzelnych a nezapomenutelnych hodin. Klouzal jsem na premrzlem snehu, exponoval a exponoval. Dost jsem se zadychaval. Neni divu, protoze na vrcholu je pouze 60 procent kysliku, nez na pobrezi oceanu. Hodne jsem fotil take teleskopy a pozorovaci stanice. Na vrcholu sopky je velmi nizka relativni vlhkost, takze je to idealni misto k pozorovani vesmiru. Pozemek ma v pronajmu Havajska univerzita, ktera jej dale pronajima vedeckym tymum z celeho sveta. Ve futuristickem komplexu najdeme teleskop NASA, pracoviste Japoncu, Britu a dalsich renomovanych tymu astronomu. Aby byly podminky k pozorovani co nejlepsi, jsou vsechna verejna osvetleni na celem ostrove zatonovana do oranzove barvy. Sam jsem hvezdy nepozoroval, ale tomuto mistu bych s chuti par hvezd udelil. Je silne a fotogenicke.

Podobne fotogenicke muze byt take vulkanicky dlouhodobe aktivni upati sopky Mauna Loa na jihovychode ostrova. Muze, ale to bych se musel umet dostat bliz k ohnivemu peklu, dilu rusovlase bohyne Pele. Uz se mne to jednou podarilo. Po dlouhe a nebezpecne nocni ceste pres dramaticky nepravidelne navlnena lavova pole, jsem tehdy dosel az k samemu infernu, rude zaricimu ohnovemu divadlu mocne Pele. Tentokrat jsem mel ambici nafotit snimky vyrazne lepsi, bohuzel to nedopadlo vubec dobre. Vyron lavy nebyl zrovna vystavni, docela silne prselo, ale hlavne zahadni poradatele organizovali navstevu arealu “pekne po americku”, to znamena, ze vstup k tekouci lave zahradili paskami a zakazy – a co vam mam povidat… dve mile od mista, kde se lava vleva do oceanu! Proste Americane se svymi prehnanymi obavami, regulacemi a bezpecnostnimi pravidly. Nastvali me. Ztratil jsem bohuzel cas a pri teto navsteve Big Island uz urcite tekouci lavu neuvidim. Tak snad priste a z druhe strany (prave z druhe strany jsem se pred dvema lety k lave dostal). Chce to proste jasny a rozhodny plan, moc se neptat a ke zhave lave se pokusit bezpecne proniknout.

Na jeden z noclehu jsem zamiril na vychodni stranu ostrova. Podle pruvodce by nemel byt problem s vyhledanim vhodneho ubytovani. Cas utikal, snesla se tma, ale ja stale nic nemel. Bylo to komicke. Na avizovanych adresach staly neobyvatelne ruiny, nebo o moznosti prespani nikdo v nejblizsim okoli nevedel. Nakonec jsem skoncil v zahadnem mestecku Pahoa. Hezky nazev, ale divna atmosfera. Dostat z nekoho nejakou relevantni informaci, dobouchat se na doporuceneho ubytovatele… no, to byl neresitelny problem. Podrouseni obyvatele mesta, plizici se ztemnelymi ulicemi, nebudili mnoho nadeji, ze dnes vecer jeste uspeji. Nakonec prece. Jakasi rozlozita zenstina se mnou pri peceni pizzy sepsala smlouvu… a klic, ze je pod rohozkou! Vyhledal jsem nezamceny dum, ale po ubytovani jsem se radeji prece jen zamknul. Vzdyt ve sklepe domu uz nekdo prebyval. Snad v tomto meste, plnem podivinu, tu jednu noc preziji. Prezil jsem a vydal se opet pres vulkany na zapadni stranu ostrova. Pocasi se notne zhorsilo, fotit se nedalo, takze nejhodnotnejsim zazitkem nakonec byla navsteva orchidaria. Znovu jsem zavital do zalivu Kealakekua, kde v unoru pred 230 lety prisel o zivot James Cook. Tentokrat jsem ale hledel na pomnik slavneho moreplavce z druhe strany nepristupne zatoky, od vesnice Napoopoo. Letiste u Kailua Kona uz bylo nedaleko. Priblizil se cas preletu na Oahu a po jednom dni i transportni, temer 30-ti hodinova anabaze ve stribritych trupech boeingu a airbusu. Pristani na ranveji ruzynskeho letiste bylo mekke, navykani na prazskou zimu a mlhy docela tvrde. Ale o tom uz je to moje cestovani. Stale me ty zmeny, kontrasty, soky a nejistoty docela bavi.

Posledni havajske ALOHA
Jirka

Děkujeme našim partnerům

VETO CZ DRFG CZECH FUND Ráááádio Impuls KOKTEJL