Dopisy z cest

Holandsko

Kopec radosti v zemi na rovině


Rad jezdim do zemi, kde mohu prozit neco nevsedniho, uzit si svobodneho cestovani, chutneho jidla, skvelych lidi, a to vse navic s pocitem klidu a bezpeci. Takovou zemi je Nizozemsko. Fadni profilem, ale dynamicke zivotnim stylem. Holandsko je nesporne jednou z nejstabilnejsich a cestovatelsky nejzajimavejsich oblasti Evropy. Objevovat tuto primorskou zemi muzete ruzne, ale uz

Zobrazit vše
30.6.2014, Holandsko

Kopec radosti v zemi na rovině


30.6.2014

Rad jezdim do zemi, kde mohu prozit neco nevsedniho, uzit si svobodneho cestovani, chutneho jidla, skvelych lidi, a to vse navic s pocitem klidu a bezpeci. Takovou zemi je Nizozemsko. Fadni profilem, ale dynamicke zivotnim stylem. Holandsko je nesporne jednou z nejstabilnejsich a cestovatelsky nejzajimavejsich oblasti Evropy. Objevovat tuto primorskou zemi muzete ruzne, ale uz v breznu jsem si vyzkousel, ze nejlepsi zpusob je z lodi. Koncem cervna jsem zvolil tydenni plavbu v kanalech a po jezerech severu Holandska pronajatou motorovou lodi Rapsody 2. Vyuzil jsem sluzeb Dutch masters s.r.o. (www.holandskonalodi.cz). Ostre plavbe predchazely nekolikahodinove zkousky v Praze na Vltave. Vyzbrojen nekolika informacemi a prachbidnou zkusenosti, jsem se vydal vozem pres Nemecko do hlavniho nizozemskeho mesta Amsterdamu. Lodarske poznavani mohlo zacit.


Jeste nez jsem sestoupil z pevne zeme na plavidlo, uzil jsem si tri dny v pestrobarevne metropoli. Pres den jsem stihl vetsinu turistickych atrakci v rusnem meste, rana a vecery byly vsak nezapomenutelně relaxacni. Ubytoval jsem se totiz v kouzelnem hotylku De Fortuna (klenot mistni hotelove sceny) v neuveritelne malebnem mestecku Edam. Ze je vam to slovo povedome? Ano, spravne, je to presne to misto, ktere dalo jmeno slavnemu syru. My rikame Eidam. Pri ceste do Sneeku – kde jsem pozdeji prebiral lod – stavil jsem se jeste do skveleho Hoornu, odkud jsem posilal v breznu na facebook nejvice snimku. Podle tohoto mesta pojmenoval slavny rodak Willem Schoutens vetrem oslehany nejjiznejsi vybezek Ameriky. Podobnych mest jako Hoorn je v Nizozemi neuveritelne mnozstvi. V dalsich dnech jsem se o tom denne presvedcoval.


Rapsody 2 je motorova obytna lod o delce 12 a sirce temer 4 metry. Je pohodlna a dobre se ovlada. Cestuji na ni ze Sneeku pres Groow, Harlinger, Franeker, Leeuwarden, Wergea, Joure, Lemmer, Sloten, Woudsend, Heeg, Stavoren, Hindeloopen, Workum, Bolsward… a mnoho dalsich kouzelnych mist. Denne spim na jine adrese, ale vzdy ve stejne lodni posteli. Nadsene poznavam mnoho novych, dosud nenavstivenych lokalit. Vetsich mest je okolo dvaceti, vesnicky ani nepocitam. Stale se presvedcuji, ze Holandsko je mimoradne krasna a dokonale fungujici zeme. Lide, kteri zde ziji, jsou pracoviti a velmi vstricni. Pricitam to genum. Narod, ktery si vybojoval existenci proti nicive vode, ktery vybudoval dech berouci soustavu genialnich vodnich del, ma geneticky zakodovan prvek odpovednosti, poctivosti a vzajemne pomoci. Moc me bavi se o tom denne presvedcovat.
Jeste vice to vynikne na vode. Nizozemci jsou proste namornici a lodari. Maji to v sobe. Kdyz se dve lode potkaji, posadky se zdravi. Kdyz prijizdi lod k molu, casto nekdo cizi seskoci ze sveho plavidla a pomaha lod uvazovat. Komunita je k sobe mimoradne vstricna.


Rad bych popsal neco, co si pohledem z nasi zeme a bez osobni zkusenosti asi nikdo nedokaze realne predstavit. Denne me sokovalo, co vsechno umi Nizozemci udelat pro amaterske milovniky ricnich i primorskych plaveb. Kdykoliv se jakekoliv plavidlo priblizi k nizkemu mostu (maji jich zde tisice – treba ve meste Groningen je jich 38), rozbehne se film, ktery se zajmem sleduji vsichni pritomni. Cizinci i domaci. Scenar ma nekolik variant:

– na moste je kamera a obsluha reaguje na dalku

– sluzba v “kukani” da svetelne znameni, zdvihne mosni konstrukci a mile posadku lodi pozdravi. Mnoho mostu je gratis. Tam, kde se plati, poda obsluha projizdejicim barevny drevak upevneny na udici a prislusnou castku si poda do sveho okenka.

– pred nekterymi mosty je potreba trikrat zatroubit
– u malych premosteni, kde neni obsluha, je uvedeno telefonni cislo. Po zavolani prijede obsluha (jak jinak nez na kole) a s usmevem predvede nacviceny koncert. Potom lod sleduje – jede kolem ni po brehu – a otevira pripadne dalsi mestske mosty. Toto se deje ve stovkach mest a vesnic.

Pred zavorami trpelive cekaji chodci, cykliste, ridici aut i kamionu. Vlaky maji prednost, ale i zeleznicni mosty umi Holandane pred lodemi odstranit. Otaci je na stredovem kloubu. Na lodi mate pocit, ze jste skutecnym kralem. Neexistuje nic, co by vam tisice lidi, zamestnanych kolem kanalu, nesplnili. Ta sofistikovana organizace, ale zejmena vstricnost a pohoda okolo celeho tohoto deni je mila a nezapomenutelna. Denne me pozorovani a foceni tohoto predstaveni nesmirne bavilo.

Ted, kdyz tato uzasna plavba konci, marne hledam slova, ktera by vystihla moje nemale nadseni. Snad si takovy intenzivni a pohodovy zazitek jeste nekdy zopakuji.


Jirka


Nízká země

Kdyz se rekne Holandsko, predstavim si tulipan, syr, jizdni kolo, vetrny mlyn a… vodu! Ano, vodu. Nizozemi reprezentuje zejmena voda a obdivuhodna vodni dila. Dumyslna, po staleti zdokonalovana regulacni zarizeni, ktera umoznuji Nizozemcum uspesne osidlovat pobrezni plochý teren na severozapade Evropy. Jejich ricni i slanovodni lodni cesty jsou povestne. Holandane jsou tradicne skvelymi namorniky.

Pri priprave

Zobrazit vše
4.4.2014, Holandsko

Nízká země

4.4.2014

Kdyz se rekne Holandsko, predstavim si tulipan, syr, jizdni kolo, vetrny mlyn a… vodu! Ano, vodu. Nizozemi reprezentuje zejmena voda a obdivuhodna vodni dila. Dumyslna, po staleti zdokonalovana regulacni zarizeni, ktera umoznuji Nizozemcum uspesne osidlovat pobrezni plochý teren na severozapade Evropy. Jejich ricni i slanovodni lodni cesty jsou povestne. Holandane jsou tradicne skvelymi namorniky.


Pri priprave planovane cervnove cesty po nizozemskych kanalech jsem se setkal s pozoruhodnymi lidmi ze spolecnosti NaPlachetnici s.r.o. (www.naplachetnici.cz). Pozvali me na tradicni “Otevirani sezony plachetnic”. Ihned jsem pozvani prijal.

Startovali jsme z mestecka Lemmer, sto kilometru severne od Amsterdamu. Jeste nez se na ctyri noci stala mym hotelem kajuta clipperu Beantra, postaveneho pred vice jak sto lety, prochodil jsem krizem kraz malebne pristavni sidlo. Nizozemske ulice pripominaji spis interiery bytů. Vsude cisto, venkovni sezeni pred pitoresknimi kavarnickami a puby, vune rezanych kvetin a absolutni klid a pohoda. Tam, kde my mame asfaltove komunikace, tam po siti kanalu a grachtů rozvazne proplouvaji plavidla vsech velikosti, tvaru a barev. Dokonalost jedinecneho vodohospodarskeho projektu je udivujici. Holandska mesta pripominaji Benatky ci Bruggy. Nekde jsem cetl, ze technicka narocnost regulaci a stavba 6000 kilometru plavebnich cest predcila i megalomansky mesicni program Apollo. Odveky zapas s vodnim zivlem formoval charakter Nizozemcu natolik, ze dnes sklizi v celem svete obdiv za osobni vlastnosti i hospodarske vysledky narodni ekonomiky. V prepoctu HDP na hlavu zaujimaji dlouhodobe predni pozice v cele Evropske unii. To vsechno si clovek uvedomi uz pri ceste po luxusni dalnicni siti, ale zejmena pri prochazkach malebnymi holandskymi mesty a vesnicemi. Lemmer byl pouze zacatek.


Zatimco u nas si v poslednich desetiletich rekonstruujeme tradicni chalupy, Nizozemci se stejnou vasni zachranuji svuj narodni poklad – vyslouzile parniky a plachetnice. Jednim takovym veteranem byl donedavna i clipper Beantra. Ocelova, 35 metru dlouha nakladni plachetnice ma sirku pet a pul metru, s plochou plachet temer 500 metru ctverecnych. Do moderne vybavenych kajut se vejde 25 pasazeru. Tech prijizdi stale vic i z Ceske republiky. Uzivaji si romantiku na kanalech a grachtech, i dobrodruzstvi v pribreznich morich a rozlehlych oceanech. Uzke osobni a profesni vazby umoznuji ceskym suchozemskym milovnikum “vysokych plachetnic” splneni objevitelskych snu pod vedenim tech nejpovolanejsich namorniku s mnohasetletou tradici. Beantra me pres uzavrenou morskou zatoku IJsselmeer a dumyslny system zdymadel dovezla po klidne, temer bezvetrne, plavbe do kouzelneho mestecka Hoorn. Lezi v provincii Noord Holland, asi 35 km severovychodne od Amsterdamu.


S posledni, zivotu nebezpecnou navstevou jineho Hoornu, se tato – poklidna – vubec neda srovnavat. Jiste tusite, ze mam na mysli obavany jihoamericky mys stejneho jmena. Proplul jsem kolem nej v minulosti jiz ctyrikrat a vzdy to bylo mimoradne dramaticke. V hoornskem pristavu jsme prirazili k molu vpodvecer, takze jsem stihl zajimave foceni pitoreskni architektury, doplnene desitkami lodi, ktere vypadaly jako z pohadky. Hoorn na me mimoradne zapusobil.


Pri plavbe z Hoornu do Enkhuizen jsem si uvedomil, co pro plachetnici znamena bezvetri. Stáli jsme obklopeni zlovestnou mlhou, hladina pripominala zrcadlo. V myslenkach jsem se prenesl na Cookovu Resolution. Prave takova desiva bezvetri ve svych denicich slavny moreplavec popisoval. Na soucasnych lodich je tato situace snadno resitelna. Kapitan zavelel skasat plachty, nastartoval motor Caterpillar a Beantra opet prorezavala brakicke (smes slane a sladke) vody byvale Zuiderske zatoky, ktera byla v roce 1932 prehrazena pricnou hrazi Afsluitdijk. Tento genialni inzenyrsky projekt spolehlive chrani mnoho mest a obci pred destruktivnimi zaplavami, ktere je v minulosti se zeleznou pravidelnosti potkavaly.


Pri vylodeni v Enkhuizenu jsem ochutnal haring, syrovou rybu s vrstvou na kosticky nakrajene cibule a opet si uzil poklidneho bloumani v relaxacnim prostredi maleho mestecka. Mesto ma maly kompaktni pristav, historicke vlakove nadrazi a pysni se cetnymi stylovymi budovami, ktere pamatuji slavne doby namornich a obchodnich aktivit mezi Nizozemim a vzdalenymi ostrovy East Indies. Nizozemska vychodoindicka spolecnost byla zalozena v roce 1602. Obchodnici Nizozemske republiky vozili zejmena koreni a uslechtila dreva z ostrovu Indonesie. Spolecnost prosperovala az do zacatku 20. stoleti. Atmosferu mesta jsem si dokonale uzil.


Pri ceste domu jsem jeste stravil nekolik hodin v druhem nejvetsim nizozemskem meste Rotterdamu, rodisti slavneho filozofa Erasma Rotterdamskeho (1467 – 1536). Nejrozlehlejsi evropsky pristav je dnes smesici historie i galerií moderni architektury. Skvela je navsteva muzea lodi. Najdete jej primo ve starem pristavu v centru mesta. Vstup volny. I Rotterdam me nadchnul. Uz ted se tesim na cervnovou navstevu Holandska. Budu zde nekolik dni krizovat kanaly a grachty na lodi Rhapsody (www.holandskonalodi.cz). Urcite vam toto me pocinani opet popisi.


Jirka


Děkujeme našim partnerům

DRFG CZECH FUND RENOCAR Ráááádio Impuls KOKTEJL