Dopisy z cest

Kanada - Aljaška

Opět na lodi

Nebude to asi nahoda, ze se opet hlasim z lodi. Nejak jsem si tu romantiku a kouzlo nekonecnych stribritych vodnich ploch oblibil. Na lodi casto snim. Na lodi si daleko plasticteji predstavuji vsechny ty objevitelske plavby tolika hrdinnych namorniku, o kterych se docitam ve starych knihach. Na lodi nasavam nove informace o okolni prirode, relaxuji,

Zobrazit vše
26.8.2015, Kanada - Aljaška

Opět na lodi

26.8.2015

Nebude to asi nahoda, ze se opet hlasim z lodi. Nejak jsem si tu romantiku a kouzlo nekonecnych stribritych vodnich ploch oblibil. Na lodi casto snim. Na lodi si daleko plasticteji predstavuji vsechny ty objevitelske plavby tolika hrdinnych namorniku, o kterych se docitam ve starych knihach. Na lodi nasavam nove informace o okolni prirode, relaxuji, vice ctu a necham se ovivat prosolenym vzduchem. Na lodi si pripadam vice svobodny a stastny. Na lodi, u brehu Aljasky a zapadni Kanady, vam prave pisi.


Po navratu ze severniho polu jsem taktak stacil vyridit vse potrebne a uz jsem balil zavazadla na dalsi zajimavou cestu. Muj let vedl pres Amsterdam primo do Vancouveru, nejvetsiho metropolitniho centra v zapadni Kanade, ktere uz od prvni navstevy povazuji za asi nejlepsi misto na ziti.

I tentokrat me atmosfera mesta utvrdila v mem presvedceni. V prijemnem podvecernim case jsem se zasel poklonit indianskym totemum ve Stanley parku (oazu zelene vytvoril Frederick Law Olmsted, autor newyorskeho Central Parku) a navstivil nekolik popularnich adres nejvetsi metropole Britske Kolumbie. Pristavni mesto se chlubi osmnacti kilometry plazi a je ze severu chraneno valem dramatickych hor, ktere nabizi mnoho sportovniho vyziti. Zimni Olympijske hry 2010 patrily k nezapomenutelnym. Kouzlo Vancouveru vynikne nejvice v rannich nebo vecernich svetlech. Rad se toulam dzungli mestskeho centra i pod mohutnymi jehlicnany ve Stanley parku. Bylo toho mnoho, ale asi nejvetsi prekvapeni jsem zazil pri navsteve zvlastni 4D projekce Fly Over Canada na Canada Place. Nebyl jsem na podobnem promitani poprve, ale toto bylo jeste o stupen technicky propracovanejsi. Myslim, ze to, co tam predvadi, udivi urcite kazdeho. Pokud to cte nekdo, kdo ve Vancouveru zije nebo se tam chysta, tak navstevu teto atrakce mohu vrele doporucit. To hlavni melo ale prijit az druhy den odpoledne.


A take prislo. Nebo spis priplulo. Ohromna zaoceanska lod Celebrity Infinity je dlouha 294m a siroka 32 metru. Pojme desivych 2,5 tisice pasazeru, o ktere se stara tisic clenu posadky. Ackoliv je to vysoke cislo, presto jsem nemel behem plavby pocit, ze stale o nekoho zakopavam. Po odpluti z Vancouveru jsme minuli Horseshoe Bay a brzo vpluli do scenicke Inside Passage. Vnitrni pruliv je skvele misto pro kazdeho, kdo umi ocenit tzv. “silnou prirodu”. Az do setmeni jsem si vychutnaval majestatne zalesnene kopce, strme skaly a stovky malych ostruvku, ktere lemovaly plavebni koridor ve smeru severozapadnim, tedy k Aljasce. Noc, den a dalsi noc, vse probehlo klidne.


Pri celodenni zastavce v Icy Strait Point, vesnici na ostrove Chichagof, jsem se vydal na pozorovani velryb z lodi. Pocasi bylo stridave „ze bys psa nevyhnal“ ale velryby? Po chvili to prislo. Nekolik jich defilovalo po obou stranach lodi, az se tajil dech. Plejtvaci prave vecereli. Vystrelovali k hladine a jejich mohutne tlamy vzdy uveznily pocetna hejna malych mrskajicich se rybicek. Byli zde i kulohlavci. Pritahovali moje objektivy vlacnymi pohyby mohutnych tel a obcas nabidli i pohled na zanorujici se ocasni ploutve. Videt a fotit velryby je vzdy pro kazdeho neopakovatelny zazitek.
Po lodnim vylete nasledoval suchozemsky. S lokalnim pruvodcem z kmene Hoonah-Tlingit jsme usilovne hledali medvedy, lec marne. Docela zklamani. Snad tedy priste.


Mohutna lod se mistrne propletala strmymi i erozi zaoblenymi fjordy, ktere sice pripominaji ty norske, ale jsou vetsinou o poznani vetsi. Specifikem Kanady a Aljasky jsou nepredstavitelne rozlehle vymery lesu. Na neco takoveho neni stredoevropan pripraven. Mam pocit, ze nejvetsi hodnotou teto zemepisne sirky, jsou tisice ctverecnych kilometru ekologicky neznicene prirody. Aljaska si svych pokladu dokaze vazit. Vyhlasila devet narodnich parku a nekolik dalsich oblasti poziva ochrany jineho druhu. Celkem je chraneno asi 15 procent nejvetsiho statu USA. Ktera jina zeme sveta se muze pochlubit tremi miliony jezer a vice nez 3000 rek? Ledovcu se odhaduje 100 000! Srdce kazdeho milovnika ciste a inspirativni prirody zde jiste zaplesa.


Kapitan lodi zkusene domanevroval k dech beroucimu ledovci Hubbard. Zde jsem prozil dvouhodinove fotograficke orgie. Zurive jsem exponoval majestatnou, nekolik metru vysokou hranu slavneho ledovce a napetim jsem temer ani nedychal. Stal jsem na same pridi lodi a nevedel, kam driv exponovat. Nalevo se otviraly skvele pohledy na led v blizkosti zelene vegetace, prede mnou se z čela ledovce kazdou chvili buracive utrhl ohromny kus jiskrive hmoty a vpravo se nabizely skvele namodrale kompozice. Takto vypada absolutni fotograficke stesti. Tak, jak se obloha u Hubbard Glacier priznive otevrela, tak se pri odplouvani opet sede zastrela. Na teto ceste mam proste stesti na priznive pocasi.


Po mnoha letech jsem se opet vratil do hlavniho mesta Aljasky. Juneau je pitoreskni, po silnici nedosazitelne, hlavni mesto. Jedine takove na svete. Tady opet zahralo me povestne stesti. Pres facebook se se mnou spojil Jirka Haniš. Krajan z Lanskrouna, ktery je navic pilotem helikoptery. Pripravil mne absolutne snove zazitky, vcetne scenickeho letu nad Juneau a okoli a lovu krabu v zalivu. Mile setkani s pozoruhodnym clovekem a v cizine cenenym odbornikem. Jirka se tesi prestiznimu postaveni u spickove spolecnosti Era. Obohatil me o mnoho novych informaci. Navsteva Juneau patri, zejmena jeho zasluhou, k vrcholum teto lodni poznavaci cesty.


Dalsi planovanou aljasskou zastavkou bylo “hlavni svetove mesto lososu” Ketchikan. Dlouze se tahne na ostrove Revillagigedo, 380 km jizne od Juneau. Nazev mu dali Tlingite, indiansky kmen, ktery zde od nepameti lovil lososy. Z Evropanu se zde jako prvni zastavil v roce 1793 kapitan George Vancouver. Mesto vsak bylo zalozeno temer o sto let pozdeji. Take nezklamalo. Volnych hodin jsem vyuzil k dlouhemu lodnimu vyletu do oblasti Misty Fjords. Znamenalo to stravit vice jak 120 kilometru na vlnach, ale stalo to jiste za to nepohodli. Ohromne, vegetaci porostle strme granitove skaly pozivaji od roku 1978 federalni ochrany jako National Monument. Deklaraci tehdy podepsal prezident Jimmy Carter. Pod temer kilometr vysokymi srazy z obdobi kridy jsem si casto pripadal jako v Yosemitech. I tam utvarela teren podobna ledovcova morfologie. Hodne jsem fotil. Skoda, ze jsem nestihl navstivit mista, ktera jsem si pri sve davnejsi navsteve ulozil do pameti. Tedy nekdy priste.

Po navsteve Ketchikan nabrala lod definitivne smer jizni. Zprvu se bylo na co divat, zelene brehy americkeho kontinentu a ostrovu, tak typicke pro zapadni Kanadu a Aljasku, byly dlouho v dohledu. Pozdeji nasledovaly nekonecne namorni mile uz jen v prizracně sede mlze. Za den a noc jsme uz ale opet brazdili vody Vnitrniho prulivu s fantastickymi vyhledy na pobrezi Vancouverova ostrova a na druhe strane kontinentalni Britske Kolumbie. To bylo neco! Videt z vody zivot mistnich komunit, snimat plejtvaky a kulohlavce, dokonce se nekolikrat na hladine mihly i kosatky… no a takto skvele se odviji cely tento mimoradne pohodovy vylet na sever Ameriky.

Uz radeji skoncim. Tesim se, az se za nejakou dobu ozvu z jineho mista nasi krasne planety.


Jirka

 

Děkujeme našim partnerům

DRFG CZECH FUND RENOCAR Ráááádio Impuls KOKTEJL