Dopisy z cest

Keňa

Noemova archa

Pratele, jiste vite, ze na dlouhe ceste je dobre udelat relaxacni prestavku. Pri preletu mezi Islandem a Kenou jsem si jednu takovou, pouze nekolikahodinovou pauzu, udelal i ja. Jen co jsem v Cesku zimni veci za letni vymenil, hned jsem zase pokracoval jiznim smerem. Byla to zatim nejkratsi prestavka mezi dvema zahranicnimi vyjezdy. Puvodne se

Zobrazit vše
27.3.2014, Keňa

Noemova archa

27.3.2014

Pratele, jiste vite, ze na dlouhe ceste je dobre udelat relaxacni prestavku. Pri preletu mezi Islandem a Kenou jsem si jednu takovou, pouze nekolikahodinovou pauzu, udelal i ja. Jen co jsem v Cesku zimni veci za letni vymenil, hned jsem zase pokracoval jiznim smerem. Byla to zatim nejkratsi prestavka mezi dvema zahranicnimi vyjezdy. Puvodne se zdalo, ze ty lety ani nestihnu, ale dopadlo to dobre.


Let z Prahy do Nairobi mel prestup v Istanbulu. Probehl naprosto v klidu, stejne jako obe pristani. Po vyrizeni nezbytnych formalit jsem ihned vyjel do svetozname rezervace Masai Mara. Vzdy, kdyz odjizdim z Nairobi severozapadnim smerem, zastavim se na hrane Velke prikopove propadliny, ktera protina Kenu od severu k jihu v delce temer 9000 km. Pohled do Rift Valley, sirokeho urodneho udoli, jez kopiruje geologicky zlom od Rudeho more az k Mozambiku, je vzdy impozantni.

Do oblasti u reky Mara a nasledne do parků Nakuru, Amboseli a Tsavo East jedu zejmena kvuli snimkum ze safari – za temi nejdivocejsimi zviraty planety. Safari znamena ve svahilstine cesta. Na takove ceste jsou vsak nejzajimavejsi zastavky. A take noclehy ve zpivajici africke busi. Mam rad ten fantasticky pocit, kdy se v Africe probouzim a vim, ze od divoke zvere me prave deli pouze stanove platno. Takove silne okamziky popisovali uz slavni cestovatele a osobnosti jako Emil Holub, Korensky, Danes, Fric, Zikmund, Hanzelka, ale prekvapive i Ernst Hemingway.

Pratele, o Keni bylo napsano mnoho, tim vas nebudu zdrzovat, ale popisi strhujici chvile, ktere prave v techto dnech prozivam v blizkosti tech nejznamejsich reprezentantu cerne Afriky.

Cilem vetsiny africkych cest byva samozrejme snaha potkat se s vrcholovymi predatory a dalsimi typickymi zviraty Afriky. Z minulych navstev vim, ze takova setkani nejsou vubec samozrejmosti, nikdy neni nic jiste. O to vic jsem byl pri teto navsteve vetsinou mile prekvapovan. Mel jsem chvilemi pocit, ze jsem v raji. Hned pri prvnim safari jsem videl a fotil neuveritelnych 18 lvu! To se mne nikdy pred tim nepodarilo. Srovnavam to s takovymi vehlasnymi parky jako jsou Serengeti, Ngorongoro, Etosha nebo i prosluly Kruger. Behem prvnich dvou dnu jsem fotil ctyri zastupce z tzv. “velke petky”. Big five tvori: lev, leopard, buvol, nosorozec a slon. Zbyval pouze leopard. I na toho pozdeji, byt jen letmo, doslo. Za kazdou druhou zatackou defilovala prede mnou zvirata, pri jejichz spatreni Evropan napetim temer ani nedycha. Nejbliz jsem byl slonum a lvum. Zejmena sloni v Amboseli si rozvazne vykracovali jen nekolik malo metru od auta a bylo jich nepocitane. S nimi sly bile volavky a za nimi mrstne antilopy. Pripomnelo mne to animovany film o Noemove arše. Nekde tam za horizontem jiste sporadane nastoupi do biblickeho plavidla. Jakoby si zvirata z pritomnosti auta, ze ktereho se ozyvalo nepretrzite cvakani zaverky aparatu, vubec nic nedelala. Byla si jista, ze jim z te hlucne hromady plechu nebezpeci nehrozi. To je vysledek dlouhodobe soustredene ochrany zvere v narodnich parcich. Alespon tady si mohou zastupci pocetne fauny poopravit – na nas lidi – nazor. Navstevnici se pak mohou i k predatorum priblizit neuveritelne blizko. Vypada to nebezpecne, ale pokud vozidlo neopustite, je to naprosto v pohode. Misty jsem ani nedychal. Tak jsem byl emotivne snovymi obrazy, ktere se mne zjevovaly pred ocima, zasažen.


Oblasti na jihu Keni jsou zname zejmena vyskytem slonu. Videl jsem jich stovky. Sedych, cernych i cervenych. To podle toho, na jake pude ziji. V parku Tsavo East bylo zajimave sledovat, jak na sebe chobotem nahazuji cerveny prach, ktery je chrani proti slunecnimu svitu. Vsechny stromy v NP maji do dvou az tri metru cervene kmeny. To proto, ze se o ne sloni otiraji.

Zeber, ziraf, buvolu, hrochu, nosorozcu, krokodylu, pstrosu, divokych prasat, hyen i vsech moznych antilop a ptaku, jsem mel sanci videt take nepocitane.
Pridam-li k tomu zajimava setkani se zastupci nekolika kenskych etnik, skvele prirodni scenerie, nekolikadenni pobyt na fotogenicke Diani Beach (jizne od Mombasy) a mnoho novych informaci o zivote v Africe, byla tato navsteva Keni opet nezapomenutelna. Foceni zvirat me tak nadchlo, ze uz ted planuji cestu dalsi.
Afrika je proste navykova…

Jirka

Ahoj z Keni

Tak jsem se, az tesne pred odjezdem, dostal konecne do oblasti, odkud mohu napsat. Pouze na 15 dni jsem si vyrazil fotit nove obliceje do chystane knizky a uzit zase neco syrove Afriky. Po bezpecnem pristani v Nairobi uz na me a meho kolegu (jsem zde s Frantiskem Staudem) cekal predjednany pruvodce Carls s off

Zobrazit vše
26.2.2006, Keňa

Ahoj z Keni

26.2.2006

Tak jsem se, az tesne pred odjezdem, dostal konecne do oblasti, odkud mohu napsat.
Pouze na 15 dni jsem si vyrazil fotit nove obliceje do chystane knizky a uzit zase neco syrove Afriky. Po bezpecnem pristani v Nairobi uz na me a meho kolegu (jsem zde s Frantiskem Staudem) cekal predjednany pruvodce Carls s off roadem. Bez prodleni jsme se vydali na malo navstevovany sever Keni.

Prvni vetsi zastavkou bylo jezero Naivasha a Hells Gate National Park. Jediny park, kde se nevyskytuji velke selmy, tak je povoleno se pohybovat pesky mimo vuz. Bylo to skvele, ale to prave melo teprve prijit…
U mestecka Nyahururu jsme prejeli rovnik (z jihu na sever! ).Je to nejvyse polozene mesto v Keni a zname centrum povestnych kenskych bezcu. Nenechal jsem si ujit navstevu techto sportovcu a zasl jsem, v jak primitivnich a nehygienickych podminkach bydli a trenuji. Nasi olympionici by koukali!!!

Za vesnici Rumuruti uz zacalo jit do tuheho. Pouze sem vede asfalt( nebot zde bydli jeden z ministru -mimochodem znacne zkorumpovane- vlady). Pri narocne ceste po neskutecne rozbitych, kamenitych a prasnych cestach ( zlata Etiopie!) jsme dojeli do Maralal a ke hrane slavneho Rift Valley. Je to puklina, dlouha pres 9000 km, vedouci z Izraele az do Mosambiku, ktera je predzvesti budouciho roztrzeni Afickeho kontinentu. Za nekolik stovek tisic let se Afrika rozdeli a deprese bude zaplavena vodou Indickeho oceanu. Mysticke misto!
Metr za metrem jsme se v silenem a silicim vedru blizili k vysnenemu cili. Nas pruvodce a majitel auta moc nechtel , ale nakonec se podvolil a dovezl nas ( s osmi defekty !) az k vysnenemu jezeru Turkana. V roce 1888 jej pro Evropu objevil Rakusan Teleki a dal mu jeho puvodni jmeno Lake Rudolf. Z pohledu Evropana je okoli jezera az zivotu nebezpecne, presto je odborniky prave sem umistovana kolebka lidstva. Cetne nalezy koster hominidu, nasich predchudcu, jsou toho presvedcivym dokladem. Dnes je teren okolo krasne zeleneho nefritoveho jezera, sopecne dramaticky. Kdyby vas sem nekdo ve spanku presadil, tak byste po probuzeni nepoznali, ze jste stale na planete Zemi. Tak bizarni krajina navstevnika vsude okolo obklopuje.
V okoli jezera “bydli” nejmensi africky kmen Elmolo. Absolutne izolovane etnikum trpi dlouhodobe nedostatkem nezavadne vody. V dusledku konzumace vysoce alkalicke vody z Turkany, jsou lide viditelne deformovani, trpi slepotou a dalsimi chrobami.
Navstevou jezera se mne splnil dalsi velky cestovatelsky sen!
Po dramatickych smlouvanich o cene se mi nastesti podarilo nafotit mnoho uzasnych obliceju nejen tohoto kmene. Soucasnym standardem Keni je, ze se proste za snimky plati. V duslednosti vymahani odmeny jsou zdejsi “modelky” daleko aktivnejsi nez treba v Etiopii. Jsem napjaty, jak vysly stovky snimku muzu, zen a deti z kmenu Samburu, Masaj, Kikuyu a dalsich. Jejich hledani, tvrde, ale casto i humorne smlouvani a nasledna horecna expozice( driv nez si to rozmysli nebo pod bleskem oslepnou!!!), asi nikdy nezapomenu.

Ted jsem u jezera Nakuru. Zbesile zde fotim fantasticka zvirata. Tesim se na snimky buvolu, zeber ziraf, antilop ale hlavne skvelych ptaku. Tak pocetne kolonie plamenaku, a z takove blizkosti ve volne prirode, jsem jeste nikdy nefotil. Spalujici zazitek a zkusenost!

Za dva dny uz letim domu. Zatim vse probiha v naproste pohode a uz ted je jasne, ze se tato cesta zaradi k ostatnim uspesnym a hlubokym zazitkum. Vsak to uz urcite znate: AFRIKA, TA JE PROSTE NAVYKOVA !!!

Pohodove jaro!
Jirka

Děkujeme našim partnerům

DRFG CZECH FUND RENOCAR Ráááádio Impuls KOKTEJL