Dopisy z cest

Korsika

Korsika – ostrov pokladů II

Severozapad Korsiky me zaujal uz pri minule navsteve ostrova. Je rozmanity. Od solidnich plazi je zde blizko do hor, rusna mesta jsou vyvazena malymi, na prudkych svazich malebne usazenymi vesnickami, kvalitni silnice doplnuji znacene turisticke stezky. Erozí a věky tvarovane barevne horniny jsou dilem masivu Cinto, nejvyssi hory ostrova s prekvapivou vyskou pres 2700 metru.

Zobrazit vše
1.7.2013, Korsika

Korsika – ostrov pokladů II

1.7.2013

Severozapad Korsiky me zaujal uz pri minule navsteve ostrova. Je rozmanity. Od solidnich plazi je zde blizko do hor, rusna mesta jsou vyvazena malymi, na prudkych svazich malebne usazenymi vesnickami, kvalitni silnice doplnuji znacene turisticke stezky. Erozí a věky tvarovane barevne horniny jsou dilem masivu Cinto, nejvyssi hory ostrova s prekvapivou vyskou pres 2700 metru. Prave tady si vzdy uvedomuji, proc se Korsice rika “skala v mori”. Ubytovat se v oblasti Cargese, nedaleko Plage de Pero, bylo docela strategicke – ke vsem prirodnim lakadlum bylo vzdy docela blizko.


Nejvice casu jsem travil v oblasti Calanche. Kazdy, kdo toto mimoradne misto spatril jiste potvrdi, ze zvlastne tvarovane oranzove a ruzove skaly spolehlive berou dech. Erozi tvarovane, az 300 metru vysoke utesy se tyci primo z temne modreho more. Obcas jsem v nich spatril tajemnou postavu ci zvireci motiv. Stare legendy popisuji, ze jsou dilem rozzureneho Satana. V casne rannim a vecernim slunci pusobily obcas strasidelne. Je vam ale jiste jasne, ze pro me byl pohled pres objektiv mimoradne pritazlivy. Stale me to do rudych skal tahlo. Mnoho ran a veceru jsem si tam pripadal jako v nekterem z parku jihozapadu USA – a tam mne bylo vzdycky dobre.


V dramaticky clenenych korsickych horach jsem si zase pripadal jako Kral hor. Ano, trosku neskromne jsem si pomohl prirovnanim ke skutecnemu hrdinovi, o kterem se dodnes vypraveji zkazky. Jmenoval se Theodore Poli a na zacatku devatenacteho stoleti se tento hrdina stal symbolem odboje proti francouzske nadvlade. On a jeho spolubojovnici se suverenne pohybovali po horach a skryvali se v neprostupne macchii. Denne jsem mel od ni do krve rozdrasane nohy. Na rozdil od zbojniku jsem totiz do kopcu vyrazel vzdy v kratasech.


Nevim, zda za casu Poliho po rozlehlych horach pobihalo tolik divokych kancu, kolik jih tam beha ted. Ziji v popinavych porostech a zivi se zejmena kastany, ktere pry mohou za skvelou chut veproveho masa. Potkaval jsem stovky domestikovanych, polodivokych i divokych prasat. Ano, tak to na Korsice funguje. Bezne dochazi ke krizeni domacich prasat a divocaku. Odhaduje se, ze vice jak 40% divokych prasat je stale “cistych”. Snazil jsem se zjistit, kolik techto zvirat po ostrove pobiha. Z toho, co jsem zvedel, bych odhadoval, ze jich muze byt az 40 tisic. Naruzive jsem je fotil a natacel na kameru GoPro. Rad priznam, ze jsem pred utocicimi rypaky mnohokrat docela prchal a hledal ukryt. I kdyz jsou korsicti divocaci mensi nez ti nasi, jejich kly pusobi hruzu. Naopak na ostrovnich stolech je divocina vyhledavanou pochoutkou. Kanci maso (sanglier) si muzete dat doslova kdekoliv. Krome kozich a ovcich syru jsem si dovezl i lahodne uzeniny z ostrovnich divocaku. Postupne, jak je budu konzumovat, budu si pripominat silne zazitky z putovani po ostrove vuni.

LA VIVA CORSICA!

Jirka, Corsica

www.ckibis.cz, https://www.facebook.com/pages/Korsika-CK-Ibis/139933796040918

Korsika – ostrov pokladů I

Uplynul mesic a jsem opet na trajektu. Tentokrat ve Stredozemnim mori. Cestuji totiz s Corsica Ferries na jeden z nejkrasnejsich evropskych ostrovu. Korsika by na takovy titul mohla smele aspirovat. V podpalubi mam sveho landrovera, takze si dovedete jiste predstavit, ze okolnosti jsou pro nejblizsi dny mimoradne dobre nakloneny. Po nekolika letech se vracim pro

Zobrazit vše
25.6.2013, Korsika

Korsika – ostrov pokladů I

25.6.2013

Uplynul mesic a jsem opet na trajektu. Tentokrat ve Stredozemnim mori. Cestuji totiz s Corsica Ferries na jeden z nejkrasnejsich evropskych ostrovu. Korsika by na takovy titul mohla smele aspirovat. V podpalubi mam sveho landrovera, takze si dovedete jiste predstavit, ze okolnosti jsou pro nejblizsi dny mimoradne dobre nakloneny. Po nekolika letech se vracim pro snimky, ktere se kdysi mimoradne nepovedly. Tenkrat zklamala technika a ja si uvedomil, jak jsem v takovych pripadech bezmocny. Od te doby fotim radeji na vice kamer. Clovek nikdy nevi.


Korsika je ostrov, lezici v Janovskem zalivu, 12 km severne od italske Sardinie. Ackoliv je od Francie vzdalen 170 km a od Italie pouhych 80, presto je rizen z Parize. Je asi devetkrat mensi nez Cesko a zije na nem mene obyvatel nez v Brne. Patri k nejmene zalidnenym oblastem Evropy. Rekove tento skalnaty skvost nazyvali Kalliste (Nejkrasnejsi), dnes mu Francouzi rikaji Ile de Beauté (Ostrov krasy). Cisar Napoleon Bonaparte, rodily Korsican, tvrdil, ze jej pozna podle vune. Jiste mel na mysli pronikavou vuni prepestre machie – krovinateho pichlaveho porostu, jez je vsude pritomen. Korsika, tento ruzovy stredozemni klenot, pritahovala ve staroveku piraty a dobyvatele. V moderni dobe je magnetem pro dobrodruhy i romantiky. Proto sem opet mirim. Uz ted vim, ze se mne nebude chtit domu.


Po vylodeni v Bastii, vydal jsem se po vychodnim pobrezi smerem na jih. V pozdnim odpoledni se z prave strany prodluzovaly stiny a ja si stale uvedomoval, jak je korsicka priroda nadherne barevna a fotogenicka. Netrvalo dlouho a pustil jsem se do snimani. Pro prvni tri noci jsem zvolil strategickou zakladnu u mesta Solenzara. Opakovane jsem stoupal do popularni oblasti Alta Rocca a uzival si fantastickych pohledu na bizarni zulove horske stity. Tycily se z kobercu svezi zelene do vysek pres 2000 metru nad Stredozemni more. Tresnickou na dortu pak byla skvela vecere v pristavu nocniho Porto Vecchio. Byla i zabavna, nebot jsem podle francouzskeho jidelniho listku ani moc nevedel co si objednavam.


Hodne jsem se tesil na jih Korsiky. Bile ryhovane skaly a na nich hrde rozlozene mesto Bonifacio. To jsou pohledy, ktere jen tak z pameti nevymizi. Prosel jsem mesto a dokonce nasel cas na maly lodni vylet okolo belostnych skalisek. Vse bylo tak, jak jsem zaznamenal pri sve prvni navsteve pred mnoha lety. Jen jachty v pristavu byly ted jaksi vetsi a luxusnejsi. Z Bonifacia jsem se vydal na predlouhou pout pres Sartene, Propriano, Ajaccio a Sagone do Cargese, meho dalsiho pusobiste. Proc prave sem, to objasnim v dalsim psani za nekolik dni.


Jirka, Plage de Pero, Cargese, Corsica
www.ckibis.cz, https://www.facebook.com/pages/Korsika-CK-Ibis/139933796040918

Děkujeme našim partnerům

DRFG CZECH FUND RENOCAR Ráááádio Impuls KOKTEJL