Kuba, ta se musí vidět

Kuba

Kuba, ta se musí vidět

Dalsi silne dojmy nenechaly pri toulkach Kubou na sebe dlouho cekat. Videl jsem neuveritelne mnozstvi starych domu a historickych pamatek v tak zalostnem stavu, ktery az bere dech. Polovina domu v Havane je v havarijnim stavu, kazdy rok se zriti az 300 objektu! Neudrzovane vodovodni potrubi casto nefunguje, v chodnicich jsou obcas hluboke nastrahy, z

Zobrazit vše
20.11.2007, Kuba

Kuba, ta se musí vidět

20.11.2007

Dalsi silne dojmy nenechaly pri toulkach Kubou na sebe dlouho cekat. Videl jsem neuveritelne mnozstvi starych domu a historickych pamatek v tak zalostnem stavu, ktery az bere dech. Polovina domu v Havane je v havarijnim stavu, kazdy rok se zriti az 300 objektu! Neudrzovane vodovodni potrubi casto nefunguje, v chodnicich jsou obcas hluboke nastrahy, z vyfuku se vali cerny dym. Hlavni mesto Kuby pripomina atmosferou newyorsky Manhattan, ale vypada misty jako vybombardovana Warsava.

V takove okolni scenerii je nezapomenutelnym zazitkem jizda starou “amerikou”. V kozenych sedadlech starickych chevroletu, buicku, dodgeu se spise lezi nez sedi. Vybral jsem si chevroleta, ktery byl postaven v roce, kdy i ja jsem se narodil. Pro umocneni zazitku a lepsi foceni jsem bez vahani zvolil provedeni cabrio. A to jsem nemel delat. Po nekolika minutach romanticke jizdy, prisel z nenadani prudky dest. O me tolik neslo, ale co fototechnika? Bezstarostna jizda se zmenila v lehke drama. Budu si ji alespon dlouho pamatovat. Stare, na kolene udrzovane koraby silnic jsou atrakci, ktera se uz dnes ve svete nevidi. Krome stovek americkych bouraku z padesatych let, jsem videl take mnoho ziguliku a starickych skodovek. Dokonce i prekrasnou Skodu Tudor.

Tropicana, je jiste nejznamejsi nocni podnik v Havane. Rozsahla venkovni restaurace s kabaretnim programem byla otevrena v roce 1937. Temer nikdo si ji nenecha ujit. Pri luxusni podivane jsem zasnul nad skvelymi tanecnimi a akrobatickymi cisly. Doprovazeny zivou karibskou hudbou a svetelnymi efekty, patri k nezapomenutelnym zazitkum z Kuby. Snad jsem je i naexponoval spravne.

Fábrica de ron, je destilerka na vyrobu rumu. Spolecne s doutniky patri i zdejsi svetozname rumy k vyhledavanym a take hojne vyvazenym suvenyrum. Havana Club, Silver Dry, Carta Blanca, Matusalem Aňejo Superior, Caney, Legendario- to jsou jen nektere ze znamych a oblibenych znacek. Kuba je domovskou zemi pro matove mojito, Cuba libre( rum s kolou), daiquiri a mnoho dalsich opojnych napoju. Ty nejlepsi, az petadvacetilete rumy se pry vyrabi pouze pro Fidela Castra a nejvyssi stranicke pohlavary. Nikdy je neochutnam, ale nevadi, stejne by me zabily. Zato chladive, mirne, matove mojito, to je lahudka, kterou si ujit nikdy nenecham.

Co by to bylo za navstevu Kuby, nebyt na slavne plazi Varadero. Nejznamejsi turisticky komplex karibske oblasti lezi 140 kilometru od Havany. Plaze, hotely a zase plaze a hotely. Da se tu ale skvele odpocivat. Neodolal ani sef chicagske mafie, nechvalne znamy Al Capone. Poridil si zde malou vilku,kterou pozdeji nucene vymenil za jeste mensi celu na sanfranciskem ostrove Alcatraz. Uz nikdy se nevratil.

Na rozdil od nej, ja bych se na Kubu vratil nekdy moc rad. Lidi udalosti i zeme si nekdy oblibite nebo zprotivite uplne mimo vasi vuli. I kdyz rozum rika ne(!), navstevou podporujes mistni nedemokraticky rezim, srdce veli jinak. Tento zvlastni kus zeme jsem si od prvni chvile oblibil. Mam jej v srdci, hluboko v mysli a na citlive vstve desitek filmu. A to je dobre. Budu se ted moci kdykoliv pokochat jeho krasou. Vubec se Kolumbovi nedivim, kdyz po objeveni Kuby zvolal: “To je snad nejkrasnejsi kus zeme, ktery lidske oko kdy spatrilo!”.

Jirka

Kuba, ostrov nesvobodných, ale krásných lidí

“Nejkrasnejsi zeme, jakou kdy lidske oko spatrilo!” Tato slova zvolal dne 27. rijna 1492 Krystof Kolumbus pote, co u neznameho pobrezi zakotvil. Domnival se, ze je soucasti Asie. Omyl napravil az Sebastian de Campo ktery obeplul ostrov v roce 1508. Spanelsti conquistadori privezli do zeme mnoho utrap. Pro domorode Arawaky a Tainy zacalo tezke obdobi

Zobrazit vše
19.11.2007, Kuba

Kuba, ostrov nesvobodných, ale krásných lidí

19.11.2007

“Nejkrasnejsi zeme, jakou kdy lidske oko spatrilo!” Tato slova zvolal dne 27. rijna 1492 Krystof Kolumbus pote, co u neznameho pobrezi zakotvil. Domnival se, ze je soucasti Asie. Omyl napravil az Sebastian de Campo ktery obeplul ostrov v roce 1508. Spanelsti conquistadori privezli do zeme mnoho utrap. Pro domorode Arawaky a Tainy zacalo tezke obdobi boju o holy zivot. Obstal malokdo. Na budovanych plantazich nemel kdo pracovat, tak byli privazeni africti otroci. Masovy dovoz cernych otroku vyvrcholil okolo roku 1790. Zruseni otroctvi prinesly az nepokoje mezi spanelskymi pristehovalci a kreoly( Spanele narozeni uz na Kube), ktere vyvrcholily v roce 1868. Zejmena po teto dobe lakala Kuba cetne investory, dobrodruhy a vice ci mene zkusene revolucionare a politiky. Zeme, rizena posledni ctyri desitky let obdivovanym i proklinanym diktatorem Castrem se stale vice propada v beznadeji a hospodarske i politicke izolaci. Po mnoho let se vyhybala i mne. O to vice jsem si ji pri kratke sluzebni ceste uzil. Nechal jsem na sebe vse pusobit volne, bez predsudku a uz v prvnich dnech me vstoupila citelne pod kuzi.

“No es fácil” – neni to jednoduche. Tuto vetu uslysite na Kube nejcasteji. My, co jsme prozili radostna desetileti budovani realneho socialismu, ji dokonale rozumime. Pokud si vzpomenete na vybydlene lokality velkych mest, prazdne a zapachajici prodejny masa kdekoliv, neosobni prostranstvi pripravena prijmout nahnane, radoby prestastne manifestanty, korupci a aparatciky na vedoucich mistech,politicke poutace a monumenty, stara a vrzajici auta, tak to je casto prvni dojem z nejvetsiho ostrova karibskych Velkych Antil. Ostatne ta historicka americka auta, jsou dnes spise mistni chloubou. Nejen u nich si clovek uvedomi, ze na Kube se zastavil cas. “Zubni pasta, toaletni papir a mydlo se daji na Kube obcas sehnat”, pise se v uvodu jednoho tisteneho pruvodce.

Nekolikadenni navstevu musim dokonale vyuzit, tak nelenim a s focenim zacinam jiz casne rano. Jde to v rychlem sledu. Basta socialismu nabizi prekvapive mnoho necekanych atrakci a fotografickych motivu. Zacnu u tech nejlepsich.
Lide. Lide jsou v teto zkousene zemi neuveritelne mili a vetsinou nezistne vstricni. Denne fotim mnoho portretu a az na nekolik naaranzovanych typku v oblasti centra stare Havany, nikdy nezadali penize. Svym “modelum” jsem casto platil sam a s radosti. Byl jsem prece vychovan k solidarite v ostbloku! Lide jsou zde krasni a zeny neobycejne tajuplne. Miluji pobavene pohledy snedych az cernych Kubancu pri exponovani. Mulati, cernosi, belosi, na barve pleti nesejde. Dobry clovek se pozna podle oci. V tech kubanskych ctu beznadej, smireni, revoltu, stesti a velke pobaveni. Kubanci se radi bavi a moc si to uzivaji. Za to je od prvni chvile obdivuji.

Denni i nocni toulky po stare Havane, Habana vieja, patri k nezapomenutelnym. Kolonialni cast mesta s dlazdenymi ulicemi, kdysi vypravne domy s nekonecnym slouporadim, barevnymi vitrazemi a balkony, dovedou uzasleho poutnika az na nabrezni tridu Malecón. Misto s nezapomenutelnou atmosferou, plne smejicich se a zadostivych oci.

Stoji za to, venovat den toulkam po mistech spojenych s zivotem a dilem nejslavnejsiho americkeho Kubance. Ernest Hemingway nejen popijel v mistnich proslulych barech, ale tady napsal i svuj snad nejznamejsi roman “Starec a more”. Namety pro roman, jenz mu vynesl v roce 1954 Nobelovu cenu za literaturu, sbiral mezi rybari a pri plavbach okolo Cojímaru, kde take kotvil svuj clun El Pilar. Odsud obcas odplouvaji tzv. “vorari”. Nestastnici, kteri uz Fidelovi neveri a naopak uveri, ze na severu je zeme jejich snu. Mnozi nikdy na vytouzenou Floridu nedopluli. Jejich ztrapena tela se stala vitanou svacinou pro nenasytne zraloky, kterych je v Mexickem zalivu pozehnane. Klid jejich neklidnym dusim. Nenechal jsem si ujit navstevu domu slavneho bourlivaka i pokoje v hotelu Ambos Mundos na ulici Obispo, kde v prvnich dnech po prijezdu na Kubu pobyval. Pri daiquiri v restauraci El Floridita jsem myslel na to, jak si papa Hemingway dokazal skvele uzivat zivota. Uzivam si take. Mojito, langusty, cerstve ryby, daiquiri, slunce, slunce, slunce. Fidelova Kuba ma mnoho tvari.

Valle de Viňales, to je raj pro fotografy a milovniky romanticke prirody. Narodni park lezi 53 kilometru na sever od Pinar del Rio, asi 200 kilometru od Havany. 21500 hektaru kouzelne tvarovane prirody nabizi nespocet prilezitosti pro dobrodruzstvi i romantiku. Oboje jsem si dosytosti uzil pri casnem rannim foceni skvele nasvicenych scenerii. Z rovinateho udoli, s policky s cervenou zeminou, se zvedaji zelene porostle prastare vapencove kupy. Puvodni prehistoricky podmorsky koral zde vymodeloval masivy, ktere jsou casto vyhlodany podzemnimi vodami do tajuplnych jeskynnich bludist. Nizke ranni slunce osvetlovalo erozi zaoblene kopecky lemovane porosty kokosovych palem a prokreslovalo tak krajinu, jez pusobila nesmirne vytvarne. Uz dlouho jsem nestal v tak sugestivnim miste. Mraz mne z te krasy behal po tele. Pri castych expozicich jsem si predstavoval, co jeste mileho me v teto krasne, ale osudem tezce zkousene ostrovni zemi ceka.

Jirka

Děkujeme našim partnerům

VETO CZ DRFG CZECH FUND Ráááádio Impuls KOKTEJL