Dopisy z cest

Mauricius

Hledá se blboun nejapný…

Kde byste jej hledali? Mozna mnozi z vas jsou schopni nejake adresy vyjmenovat, ale jen jedna je ta spravna. Zavality, neletavy a pry i chutny ptak obyval jeste pred tremi stovkami let pohadkovy ostrov Mauricius. Bohuzel vse je jiz davna minulost. V historickych materialech se pise, ze jej vyhubili Holandane. Blboun, zde receny dodo, nemel

Zobrazit vše
29.4.2014, Mauricius

Hledá se blboun nejapný…

29.4.2014

Kde byste jej hledali? Mozna mnozi z vas jsou schopni nejake adresy vyjmenovat, ale jen jedna je ta spravna. Zavality, neletavy a pry i chutny ptak obyval jeste pred tremi stovkami let pohadkovy ostrov Mauricius. Bohuzel vse je jiz davna minulost. V historickych materialech se pise, ze jej vyhubili Holandane. Blboun, zde receny dodo, nemel v ostrovni faune zadneho nepritele, a tak kdyz pripluli namornici – verny svemu jmenu – pred nimi neutikal, ale prisel se zvedave podivat na ty nevidane zivocichy. Tak se stalo, ze si nakonec pochutnali i na tom poslednim, ktery jeste po rajskem ostrove behal. Stejny osud postihl jeho take endemickeho a udajne i podobneho kolegu na vedlejsim ostrove Rodrigues. Bylo to, bohuzel, v dobach, kdy se prirodni skvosty planety netesily vseobecne ochrane. Ostatne chybelo malo a navstevy vyhladovelych evropskych namorniku v Indickem oceanu neprezila ani dlouhoveka zelva obrovska.
Nez se ale trosku rozepisu, abych vam rajsky Mauricius priblizil, vezmu to pekne poporadku. Mimoradnym zazitkem uz byla ta cesta na jizni polokouli. Splnil se mne totiz dalsi z palety cestovatelskych snu – poprve jsem letel v dvouposchodovem ohromujicim Airbusu spolecnosti Emirates s identifikacnim cislem 380. Letecky prumysl je oblast, ktera me dlouhodobe pritahuje a A380 JE VRCHOLEM DOPRAVNI LETECKE TECHNIKY. Navic jsem si let z Dubaje na Mauricius uzil na obou palubach – a se sluzbami – dnes jiste nejlepsi letecke spolecnosti sveta. Ty sluzby byly neobvykle. Nezapomenutelny den totiz vysel presne na moje narozeniny. Letusky a stewardi me dokonale prekvapili, kdyz jsem dostal pozvani na horni palubu, tedy do business tridy. Mohl jsem ji celou nafotit a dokonce mne v baru pripravili luxusni obcerstveni, rucne zhotovene prani a nekolik dalsich prekvapeni. Vrcholem bylo letuscino pozvani do luxusniho wellness centra. Skvele jsem se v prubehu letu osprchoval. Dost originalni zkusenost z paluby letounu, vidte?
Musim rict, ze letet v A380, a to i v turisticke tride, je skutecne nezapomenutelny zazitek. Podruhe si jej dopreji, az budu za nekolik dni z Mauricia odletat. Tuto navstevu ostrova jsem pojal ponekud relaxacne, presto doslo na nekolik objevnych a fotografickych vyletu. Bez naroku na poradi trosku popisi, co me “tentokrat dostalo”.
MAURICIUS, TO JE INDIE V MALEM. Ano, Indie! Od poloviny 19. stoleti se na ostrov ve velkem stehovali indicti kuliove, smluvni delnici na cukrove trtine a jinych ostrovnich plodinach. Postupne se stali absolutne dominantni kulturou. Clovek si tady pripada jako v ciste a fungujici Indii. To neni kritika mohutne jihoasijske zeme, ale kdo v Indii byl vi, o cem hovorim. Na kazdem kroku potkavam usmevave indicke tvare, zeny omotane v sárí a s typickou slzickou uprostred cela, uzivam si nevsedni komunikativnosti vsech lidi, vychutnavam si skvela jidla, vetsinou s notnou davkou kari. Rad fotim pestrobarevne hinduisticke chramy (snazivi verici si je stavi vsude tam, kde ziji. Proto je neznam pouze z Indie, ale k videni jsou i na Fidzi, v Indonesii, na Reunionu i jinde) a obcas potkavam i nejakou strhujici slavnost. Mauricijska indicka kultura je pohodova, fungujici a v mnohem – pro nas uspechane Evropany – inspirativni.
NA MAURICIU SE JEZDI VLEVO! Kazdy si jiste po chvili na ostrove vsimne, ze na nej krome Indie dycha spis vliv Francie, presto se zde jezdi vlevo. Anglicane vlastnili ostrov pouze asi 150 let, a je s podivem, ze zde toto pravidlo zakorenilo. Par dni jsem odridil. Na kruhovych objezdech se drzel ve spravnem smeru, tak jsem rad, ze jsem to jeste nezapomnel. A bylo to skvele rizeni, protoze KVALITA SILNIC JE PRIKLADNE VYSOKA. Rozhodne vyssi nez u nas. Prokrizoval jsem po nich tentokrat ostrov daleko dusledneji, i kdyz opet ne cely. Objel jsem tradicni a vyhlasene atrakce a objevil, ve vnitrozemi i na pobrezi, mnoha dosud neznama mista. Vrcholem bylo pozvani do hlavniho mesta na sobotni dostihovy zavod.
DOSTIHOVE ZAVODISTE CHAMP DE MARS JE DRUHE NEJSTARSI NA SVETE. Mozna, ze zavody koni vypadaji kdekoliv na svete velmi podobne, ale tady jde hlavne o emoce. Rozvasneni sazejici jsou slavnostneji obleceni. Obcas cele rodiny travi na zavodisti pravidelna sobotni odpoledne. Akusticka kulisa pod rozzhavenym sluncem byla nezapomenutelna. Vyrazne k tomu prispivaji mezinarodne ostrileni zokejove z mnoha zemi. Mel jsem tu cest stravit vetsinu casu v cestne lozi s francouzskym majitelem Jacquesem. Silny zazitek. Spojil jsem jej s navstevou muzea Blue Penny. Prave slavna znamka MODRY MAURICIUS proslavila ostrov asi nejvice. Ten den bylo Port Louis jako vymetene, tak jsem jej lepe nafotil. Zejmena lampionovou vyzdobu v cinske ctvrti.
PAMPLEMOUSSES je popularni botanicka zahrada, ktera rozhodne stoji za navstevu. Casto ji prirovnavaji k londynske Kew Gardens. Takzvana Kralovska zahrada se pysni mnozstvim endemickych rostlin, zejmena pozoruhodnych stromu. Zaklady odborne kultivovaneho prostoru vznikaly jiz v prvni polovine 18. stoleti. Kladli je zahradnici z Francie, Anglie i lokalni ostrovane. Vrcholem zahrady je nesporne obdelnikovy bazen s lekniny Victorie amazonica. Mohutne listy pochazeji z Amazonie a jejich kruhovy tvar, s jakymsi mantinelem, je dokonaly. Focenim uzasnych listu v rannim svetle jsem se bavil nekolik hodin. Rozhodne to nebyla ztrata casu.
Abych ted neubiral vas cas, skoncim. V dnesnim Dopisu z cest jsem se chtel vyznat z dlouhodobe obliby rajskeho Mauricia. Je to misto bezpecne, ktere snad nikoho nezklame. Atrakci a sanci na nevsedni zazitky je tolik, ze by bylo s podivem, kdyby si nekdo nevybral. Jedinou nevyhodou muze byt snad jen cas potrebny k ceste do tak vzdalene lokality. Mauricius najdeme na jihu Indickeho oceanu, mezi rovnikem a obratnikem Kozoroha.
A jeste jedno minus nachazim: uz bohuzel nepotkame blbouna nejapneho…

Jirka, Mauricius

Po stopách blbouna nejapného

Motto:“Buh stvoril Mauricius a pak na nem vytvoril pozemsky raj”Mark Twain Pratele, naposledy jsem se hlasil ze svetozname basty hinduismu, z ostrova Bali. Po par dnech v Cesku jsem opet ve většinově hinduisticke komunite. Nachazim se v jihozapadnim cipu Indickeho oceanu, na ostrove Mauricius. Rajsky kus pevniny se vynoril z vln po serii sopecnych erupci

Zobrazit vše
15.4.2011, Mauricius

Po stopách blbouna nejapného

15.4.2011

Motto:
“Buh stvoril Mauricius a pak na nem vytvoril pozemsky raj”
Mark Twain

Pratele, naposledy jsem se hlasil ze svetozname basty hinduismu, z ostrova Bali. Po par dnech v Cesku jsem opet ve většinově hinduisticke komunite. Nachazim se v jihozapadnim cipu Indickeho oceanu, na ostrove Mauricius. Rajsky kus pevniny se vynoril z vln po serii sopecnych erupci pred sedmi miliony lety. Peklo se zklidnilo teprve nedavno. 100 000 let jsou kratery vychladle a na urodnem podlozi se formuje tvarove i barevne bohaty relief, ktery svadi k predstavam o prvotnim hrichu. Ano, tak nejak mohl vypadat biblicky raj.

Pristav blazenosti, pohody a miru poklidne “pluje” v blankytnych vodach, 2000 kilometru od africkych brehu a 850 km od Madagaskaru. Na delku meri 65, na sirku maximalne 48 kilometru. Ostre rezane vulkanicke hory se tyci nad nekonecnymi plantazemi cukrove trtiny. Ostrov je plny vodopadu, potoku, jezirek a ricek. Pevnina je lemovana cetnymi koralovymi utesy, ktere spadaji do temnych hlubin. Tyto, spolu s melkymi lagunami, nabizi rajske dovadeni potapecum z celeho sveta. Pohadkovy sen pod vodou i na sousi – to je Mauricijska republika, pojmenovana podle holandskeho moreplavce prince Maurice Nasavskeho. Po mnoha letech se sem opet vracim.

Pro nekolikadenni pobyt mam zakladnu v jihovychodnim cipu ostrova. V okoli jsou kilometry skvelych plazi i mnohobarevne zelene, pres kterou denne fotim letadla, stoupajici z mezinarodniho letiste Seewoosagur Ramgoolam. To vsak neni ani zdaleka jedina fotogenicka mistni atrakce. Kamkoliv se clovek podiva, vsude jeho oko spocine na nevsedni krase tropickeho raje. Mauricius se muze pochlubit nejen skvostnym pobrezim, ale ma i nevsedne krásně profilovane vnitrozemi. Mocne vrstvy prastare lavy, zdvihajici se az do osmisetmetrove vyse, jsou porostle bujnou zeleni. Nekonecne lany cukrove trtiny stridaji ve vyssich polohach temne zelene plantaze cajovniku. Vsude jsou citit silice z vonaveho stromu ylang ylang, cukrovarnicka melasa, rum, kardamon, koriandr, hrebicek, vanilka, safran a muskatovy orisek. Z domovu vetsinove hinduisticke populace se line liba vune pokrmu, pripravovanych na curry. Spickovou moderni kuchyni muzete prolozit treba tradicnimi kreolskymi specialitami. Patri k nim gulas z netopyru nebo pochoutky z opiciho masa. Brrr… Pojdme radeji objevovat jine ostrovni skvosty.

Velmi si uzivam foceni uzasnych zelenych scenerii, stejne jako vodopadu ci divokych utesu. Geologickou originalitou ostrova jsou dve mista s tzv. barevnou pudou. Jedna se o vulkanicke sedimenty s mineralnimi prvky, ktere pod slunecnymi paprsky nabidnou celou paletu teplych zemitych barev, od zlute az po fialovou. Fotogenictejsi je Chamarel, pozoruhodnejsi a temer bez lidi La Vallée des Couleurs.
Poloostrov Le Morne, pod stejnojmennym skalnim monolitem na jihozapadnim cipu ostrova, vypada rajsky zejmena z letadla. Ale i dole – na plazi – si clovek uvedomi, ze stoji v mimoradnem miste. Neco jsem nafotil, pojedl tvarohovy kolac, zapil jej nealkoholickym napojem z pivovarnickeho sladu a opet spechal do dynamicky tvarovaneho zeleneho interieru rajskeho Mauricia. Tech zelenych pohledu se proste nemohu nabazit.

Jsem rad, ze se mne i pri teto ceste podarilo navstivit a vyfotit dramaticka jizni pobrezi s uzasnym pribojem, doprovazenym bohatou vodni tristi a duhou, stejne jako hornate scenerie ci pobrezni i vnitrozemska mesta.
Hlavnim mestem Mauricijske republiky je Port Luis. Prave odsud jsem pred lety odjizdel na okruzni plavbu po ostrovech Indickeho oceanu. Symbolicky jsem tedy navstevu kolonialniho mesta zahajil prave v pristavu. Je neuveritelne, ze jsem zde potkal a fotil tehoz zdredovaneho rastafarianskeho rezbare drevenych soch, jehoz snimky jsem si nafotil uz pri prvni navsteve. Vratil jsem se i do pevnosti Adelaide ci muzea Modreho Mauricia. Ano, prave kvuli svetozname znamce zna mnoho nasich lidi tento maly ostrov.
Nevim kolik ostrovanu zna Cesko, ale leckdo o nas jiste vi. Ve meste Curepipe je po Janu Palachovi pojmenovany autobusovy terminal, obchodni galerie a snad i dalsi mista. Odvazim si mnoho snimku skvelych prirodnich i lidskou rukou poznamenanych scenerii.

V ostrovni populaci hraje presilovku pocetna komunita Indu. Doplnuji je kreolove, misenci Evropanu a zavlecenych otroku, Cinane a vetsinou francouzsky hovorici belosi. Kazde etnikum ma jiny zivotni styl, stavi si odlisne svetske i cirkevni stavby, cti jine svatky a ceremonie, kazde kulture chutnaji jine pokrmy. A presto se vsichni vzajemne respektuji, konflikty mezi ostrovnimi kulturami jsou velmi sporadicke. Jsou znamy pouze putky mezi etnickymi sportovnimi kolektivy. Obyvatele Mauricia jsou navysost tolerantni a pratelsti. Bylo mne mezi nimi dobre.

V mnoha lokalitach sveta se stal symbolem mistni zivocich. Je tomu tak i na Mauriciu. I kdyz zde tradicne zije velke mnozstvi zelv obrovskych, symbolem se stal dronte mauricijsky, cesky znamy jako blboun nejapny, ktereho domorodci nazyvaji dodo. Setkate se s nim absolutne vsude – skoda jen, ze nikdy neni zivy. Zhotoveny z ruznych materialu je nejcastejsim ostrovnim suvenyrem. Zivy byl pry naposledy spatren v roce 1681, tesne pred tim, nez si na nem evropsti, v te dobe hlavne holandsti, namornici pochutnali. Do prijezdu Evropanu byl Mauricius neobydleny, dodo nemel zadnych nepratel, tak kdyz ke brehu prijeli lode, prisel se – blboun – podivat na tu zajimavost zblizka. Lide uz tenkrat milovali drubez a vyhladoveli namornici petadvacetikilovym neletavym ptakem nikdy nepohrdli. Dodo zmizel, ale dech berouci ostrovni raj, kteremu za poslednich 400 let propadlo mnoho generaci objevitelu, pluje v pruzracnych vodach Indickeho oceanu nastesti stale.
Jirka, Mauricius

Děkujeme našim partnerům

DRFG CZECH FUND RENOCAR Ráááádio Impuls KOKTEJL