Neobjevený, ekologicky nezničený, tajuplný …

Niue

Neobjevený, ekologicky nezničený, tajuplný …

Takto hovori o neznamem ostrove Niue prospekty novozelandskych cestovnich kanceláři. Když jsem se docetl v Cookove deniku o záhadném Ostrove divochu, na který se mu nepovedlo téměř vůbec vstoupit, mel jsem před sebou další krasny cil. Nastal však problem. Zadny ostrov, ostruvek nebo jen odlivovy koral takove jmeno nema. Později se mi podarilo tuto neznamou

Zobrazit vše
25.4.2006, Niue

Neobjevený, ekologicky nezničený, tajuplný …

25.4.2006

Takto hovori o neznamem ostrove Niue prospekty novozelandskych cestovnich kanceláři. Když jsem se docetl v Cookove deniku o záhadném Ostrove divochu, na který se mu nepovedlo téměř vůbec vstoupit, mel jsem před sebou další krasny cil. Nastal však problem. Zadny ostrov, ostruvek nebo jen odlivovy koral takove jmeno nema. Později se mi podarilo tuto neznamou pevninu identifikovat. „Cookuv“ ostrov nese dnes jmeno Niue (Njuej). Dobře, tedy existuje, ale jak je velky, letaji tam letadla, jezdi lode, je obydleny?
Asi Vas nepřekvapím, ze jej stejne jako ja, u nas v Cesku vůbec nikdo neznal.
Zkuseny Marek Nekuda z Ruefa Reisen a rezervacni systém Amadeus, aktivovali data ulozena v celosvětovém sofistikovanem rezervačním systemu … a ejhle! Niue je 259 km2 velky a dopravi mne na nej, v ramci me pacificke expedice, Polynesian Airlines. Moc jsem se tesil.
Jak probihal let ze Samoi, to uz vite z posledního „hlaseni z cesty“. Na ranveji letiste Hanan jsem si tedy skutecne oddechl. Rychle odbaveni( byl jsem jediny navstevnik!) a uz mne vezli ochotni domorodci k doporučenému guesthouse. Za chvili se vratili, ze maji lepsi tip. A skutecne. Mila majitelka hotylku mne prenechala, na muj téměř tridenni pobyt, cely rozlehly dům. Vedle si, uz po pracovni době, pujcuji nezbytne auto (neexistuje zde zadna veřejná doprava!) a po chvili mi usměvavý majitel obchodu prodava něco jidla a piti „ na sekeru“. „ To je v pohode, zítra, az si vymenis, tak mne to prijdes zaplatit…“ Tak tohle, ze jsou potomci krvelačných divochu? Moje objevitelska cesta po tajemnem ostrove zacala vic nez skvele.

„Polyneska skala“, tak se často nazývá izolovany ostrov, vzdaleny 600 km od Samoi i Tongy a 2400 km od Noveho Zelandu. Lezi vychodne od dateline a casovy posun k Cesku je minus 12 hodin. To znamena, ze když Vy mate pulnoc, ja bych mel teprve zasednout k obedu, který jsem si ovšem na této „dietni“ ceste zakazal.
Dramaticky členěny ostrov vznikl tak, ze mocny koral byl pohyby morskeho dna vynesen nad hladinu. Po staletich se na nem uchytila vegetace a spory život. Lide se objevili neznamo kdy. Předpoklada se, ze pripluli na kanoich z Tongy, Samoi a Cookovych ostrovu.
James Cook, kvuli kterému jsem vlastne tady, sem priplul v roce 1774. Trikrat se pokousel vstoupit na pevninu, trikrat byl rozezlenymi domorodci zahnan. Navíc měli krvi potrisnena usta, a ruce. To si alespoň Cook myslel a také to uvedl do lodního deniku. Pevninu zakreslil, pojmenoval Ostrov divochu a odplul. Az později se vysvetlilo, jak to vlastne bylo. Zdejsi mytologie hovorila o tom, ze jednou pripluje bily clovek a zemi si privlastni.( Jak vizionarske!) Domorodci tedy každého preventivne radeji odehnali. A ta krvava usta? To nebyla krev, ale speciální mistni odruda rudeho bananu- futi hulahula. Lest slavila uspech pouze do roku 1846. To sem pripluli misionáři z LMS ( London Missionary Society) a ostrov, podobne jako celou Samou, vyrazne křesťansky ovlivnili. Od roku 1974 se Niueane tesi nezavislosti v ramci Britského spolecenstvi. Jsou ve volnem svazku s Novym Zélandem, takze vlastní „kiwipas“.

To ja mel opet s pasem problemy. ( I při pozdejsim odletu z Niue na N.Z. ). Pas České republiky je ve vzdalene cizine neznamy dokument nekde z meziplanetárního prostoru. Nejprve jej vždy nekam odnesou, pak se na mne chodi postupne divat, zda- li mam dve oci, nos a tak. Dlouho se radi, telefonuji a nakonec se nad mimozemšťanem slituji. Bude to ještě dlouho trvat, nez nas svet zaregistruje.

To jsem se rozepsal, ze jsem Vam uplne zapomněl sdelit, co jsem mezi divochy prozil.
Jestliže jsem se nechal unest a pel pochvalne ody na samojsky ostrov Savaii, tak Niue si tedy zaslouží prinejmensim symfonii. Pratele, něco tak uzasneho jsem snad ještě nevidel. Tady ta vegetace nevyrůstá z lavy, ale z vysokých vrstev prastarého koralu, jenz vystoupil v dávných dobach z oceanu. Jiz Cook psal ve svém deniku, ze po obvodu ostrova jsou cetne male zalivy, jeskyne, kamenne mosty a bizarni utvary. Ne nadarmo se ostrovu prezdiva „skala“.
Počasí me zklamalo. Silny lijak stridal lehci sprsku a jen sporadicky se objevovaly touzebne ocekavane paprsky slunce. Jinak me uz ale vsechno nadchlo. Fantasticke skalnate utvary, tvořené ostrym rezavym koralem. Rozhlodana pobrezi, do kterych hlucne busily zpenene vysoke vlny. Neuveritelne mnozstvi dech beroucích jeskyni s mnohabarevnými stalagtity a stalagmity. Zcernale vapencove formace, ze kterych sel az strach. Inferno v pacifickem raji!
Prolezal jsem úzkými štěrbinami, znovu a znovu zasnul nad tou sugestivni krasou. Dokonce jsem si sam se sebou vypravel. Takovy prozitek prece musite nekomu sdelit.
Nechat se unest, to je to prave, ale v tomto prostředí to ma sve meze. Na kazdem kroku hrozi velke nebezpečí urazu, coz při odlehlosti mnoha mist, by mohlo skončit tragicky. Mokry vápenec klouze, zvetraly koral se muze propadnout ( muzete se tak třeba stat druhym profesorem Absolónem) a v pobrezni jeskyni Vas také muze smest vlna nebo uvěznit necekany priliv.

Nastesti dopadlo vse dobře a ja stihl i nocni prelet na Novy Zéland. Zavazadla z Niue mela o několik kilogramu vice. To vse byla voda, která se vpila do kazde nitky meho obleceni bot a vybaveni. Sladka voda z nebe a slana z rozbouřeného Pacifiku. Tech protipolu jsem vnimal vic – Prozil jsem radost i strach. Videl jsem přírodu krasnou i desive ponurou. Byl jsem mezi prijemnymi lidmi a pritom strasne sam. Byl jsem stastny, ze jsem zde mohl byt a soucasne smutny, ze musim odletet. Ale takovy uz život je. Ten cestovatelsky není jiny. Ten cestovatelsky, je mozna jen vice akcni, dobrodružný a naplneny. To se mne na nem libi.

KIA ORA (je maorsky pozdrav i vyznani, kterym se zavazuji, ze se Vam ze Země dlouhého bileho oblaku opet ozvu.)

Jirka

Děkujeme našim partnerům

VETO CZ DRFG CZECH FUND Ráááádio Impuls KOKTEJL