Queensland

Queensland

Queensland

Kdyz jsem pred lety snil o exotickych cestach, pripadla mne navsteva Australie neuskutecnitelna. Mel jsem pocit, ze zeme klokanu je snad na jine planete. Tak daleko a nedosazitelne na me tento kontinent pusobil. Pak to ale jednou prislo a ja se po tricetihodinovem letu na te ” vzdalene planete” objevil. Uz prvni dojmy me nadchly.

Zobrazit vše
2.5.2006, Queensland

Queensland

2.5.2006

Kdyz jsem pred lety snil o exotickych cestach, pripadla mne navsteva Australie neuskutecnitelna. Mel jsem pocit, ze zeme klokanu je snad na jine planete. Tak daleko a nedosazitelne na me tento kontinent pusobil. Pak to ale jednou prislo a ja se po tricetihodinovem letu na te ” vzdalene planete” objevil. Uz prvni dojmy me nadchly. Kazda dalsi hodina a prekonany kilometr se hluboce vryvaly do pameti, ale hlavne do srdce. Po prvni navsteve jsem na Australii nedal dopustit.

Pozdeji jsem na rudou pudu vzdaleneho kontinentu vstoupil jeste nekolikrat. Me sympatie a nezmerny obdiv jeste vzrostly.
Australie je bezpecna, socialne propracovana demokracie, po ktere je radost cestovat. Vsechny mechanizmy a struktury cestovniho ruchu dokonale funguji. Snad cely kontinent pusobi ciste, upravene a fotograficky je nesmirne vdecny. Presto jsem pri teto posledni navsteve zklaman.
Jakmile jsem prekonal zdlouhavou imigracni proceduru ( patril jsem mezi ty, kteri byli pocteni duslednym pohovorem ) a vystoupil z budovy mezinarodniho letiste v Cairns, nasledovala snura zklamani. Pricinou je pocasi, ktere nema ani trochu pochopeni pro potreby a touhy fotografa. Takova nezodpovednost!
Nedavny nicivy cyklon “Monika”, privedl nad oblast vychodni casti Queenslandu permanentni sprsky, stridane silnejsimi lijaky. V desti a pod ocelove sedou oblohou se vskutku dobre nefoti. Presto se snazim, tech deset zaverecnych dni pacificke expedice, nalezite vyuzit.

Po pristani jiz na me cekal dlouholety kamarad Jirka Holba. Zaniceny znalec zive i nezive prirody, ktery s oblasti Pacifiku spojil poslednich 25 let sveho zivota. Ekologicke projekty jej zavedly krome Australie, take na Papuu Novou Guineu, Irian Jaya, Javu, Bali, Sulavesi, do Malajsie a na dalsi mista tohoto exotickeho sveta. Setkani s nim je vzdy plne zajimavych diskuzi.
Po nekolika dnech marneho vyhlizeni slunce, kdy uz me znacne bolelo za krkem, jsem nakonec v oblasti Cairns fotil skvele obliceje Aboriginies v Tjapukai ( Aboriginal Culutral Park ). Cenim si take uzasna setkani s rodinou Jirky Holby, s cesko- australskym fotografem Michaelem Cermakem a s Indonesany, zijicimi v Cairns.

Dalsi den jsem vyrazil na sever. Po letech jsem se tesil na setkani s Jennifer a Robertem. Tradicne jsme se potkavali v Melbourne, ted se vsak prestehovali do teplejsiho Queenslandu. S Robertem, naruzivym fotografem, jsme absolvovali cetne vylety do okoli Mt. Carbine. K nezapomenutelnym bude patrit dvousetkilometrova cesta do vysneneho Cooktownu. Ackoliv bylo opet (!) zatazeno, tak na ty snimky se obzvlast tesim.

Statistiky uvadi, ze na silnicich Australie je rocne pri stretu s vozidlem zabito vice jak 100000 klokanu vsech druhu. Ani ja jsem teto podivane nebyl usetren. Pri svych navstevach Australie, jsem smutnych dukazu stretu prirody s nasi civilizaci, videl na stovky.
Pri ceste do Cooktovnu jsem, pro moji diashow, fotil mrtve telo srazene klokani mamy, kdyz tu jsem si vsiml, ze ve vaku je jeste zijici mlade. Opatrne jsme jej s Robertem vytahli a sokovaneho, asi 25 cm vysokeho klokanka, dali do kufru vozu. Zachrana akce zacala. Vice jak 100 km nas delilo od pristiho civilizovaneho mista, kde snad malemu sirotkovi pomohou. Pri prvni kontrole naseho pasazera, jsem zjistil, ze se chveje zimou a je ve znacnem soku. Napadl me spasny napad a klokanka jsme umistili do teple plysove kapsy pro mapy, na zadni strane predniho sedadla. Zatopil jsem a spokojeny klokan po chvili usnul. V zachranne stanici v Cooktownu, ocenili muj napad velkym uznanim. Mel jsem nesmirne dobry pocit.
Teprve ted jsem se mohl venovat tomu, kvuli cemu jsem tak daleko na sever Queenslandu prijel. Tady, v blizkosti mysu, jenz pojmenoval Tribulation (mys Utrpeni, Souzeni), prozil James Cook sve prvni pacificke drama. Prave tady poznal, jak slozite je proplout Velkym barierovym utesem. Jeho Endeavour zde najela v roce 1770 na tvrdy koral, jenz prorazil do kylu velky otvor. Jen tak tak dovedli Cookovi namornici poskozenou lod ke brehu. Nasledne opravy si vyzadaly celych sest tydnu, ve kterych zbyla posadka lodi prozkoumavala okoli. Zejmena botanikove Banks a Solander obohatili sve a pozdeji britske a evropske sbirky o vzacne endemicke trofeje ze zive i nezive prirody. Prave zde spatrili udiveni vedci i namornici poprve klokany, ktere ani nedovedli druhove zaradit. Cooktown se muze chlubit tim, ze byl prvni belosskou osadou v Australii.

Vyzivny den jsem zakoncil focenim Black Mountain. Puvod cerne zbarvenych mohutnych balvanu je spory. Opatrne jsem prolezal skalnim labyrintem, kde v minulosti mnoho zvidavych turistu prislo o zivot. Dalsi krasne “peklo”, ktere jsem na teto dlouhe pacificke ceste videl.
A jak to bylo dale, dozvite se v poslednim dopise, v zaveru tohoto tydne.

Ahoj Jirka

Děkujeme našim partnerům

VETO CZ DRFG CZECH FUND Ráááádio Impuls KOKTEJL