Dopisy z cest

Vietnam

Vietnam

Nahoda tomu pomohla a pote, co nevysla planovana cesta do Nepalu, dostal jsem skvelou nabidku na novinarsky trip do Vietnamu. Je to vladni projekt organizovany Vietnamskym velvyslanectvim v Praze. Bez vahani jsem po nabidce “skocil”. Na pripravu nebylo dostatek klidu a casu, protoze jsem bezprostredne pred odletem travil par dni v Dubaji. Minulo me mnoho

Zobrazit vše
20.9.2016, Vietnam

Vietnam

20.9.2016

Nahoda tomu pomohla a pote, co nevysla planovana cesta do Nepalu, dostal jsem skvelou nabidku na novinarsky trip do Vietnamu. Je to vladni projekt organizovany Vietnamskym velvyslanectvim v Praze. Bez vahani jsem po nabidce “skocil”. Na pripravu nebylo dostatek klidu a casu, protoze jsem bezprostredne pred odletem travil par dni v Dubaji. Minulo me mnoho organizacnich pokynu a informaci, musel jsem se omluvit i z dulezite schuzky s obchodnim radou jmenovane instituce. A tak se stalo, ze jsem zazmatkoval a poprve v zivote mne uletelo letadlo. Proste se odletalo o jeden den drive, nez jsem si odlet naplanoval ja. Po navsteve Vietnamu jsem ale touzil. Koupil jsem tedy novou letenku a pres Prahu, Frankfurt a Hanoj nakonec uspesne (o den pozdeji) pristal na letisti v Saigonu. Znalci vedi, ze mesto je jiz od roku 1976 pojmenovano na pocest narodniho hrdiny Ho Ci Mina.

Zacal se kolotoc oficialnich navstev, setkavani a veceri v ramci prave konaneho veletrhu cestovniho trhu. Mezitim se nasel i cas na blizsi poznani Ho Ci Minova mesta a okoli. Ve Vietnamu jsem byl kratce loni, tak me laka uplne vsechno. Chci nasat beznou atmosferu, spatrit mistni pamatky, ochutnat lokalni jidlo a potkat se s domorodci. I pres kratkost navstevy se vse povedlo. Jsem z toho maximalne nadsen. O pracovitosti a prirozene pokore Vietnamcu vime nejlepe z domova. Jejich zbozim preplnene vecerky jsou toho nejlepsim dukazem. Tuto svoji pracovitost projevili ihned po vietnamske “perestrojce”, kterou zahajili v roce 1986. Liberalizace trhu je zrejma na kazdem kroku.

Rád bloumam trzisti i když nic nekupuji. Jen si dam obcas s místními nekterou z pochoutek. Jidlo ve Vietnamu, to je kapitola sama pro sebe!

Saigon, dnesni Ho Ci Minovo Mesto, je nejvetsi vietnamskou aglomeraci. Poznat ji celou nejde. Vyuzil jsem maximum casu, abych spatril a vyfotil alespon hlavni dominanty. Dum znovusjednoceni (drivejsi Prezidentsky palac Jizniho Vietnamu), mestskou katedralu, kolonialni budovu Hlavni posty, trznici Ben Thanh aj.
Zazitkem byla nocni plavba po rece Saigon i vyhledy z 50. poschodi moderni vyskove budovy Bitexco Financial Tower. Prave modernost nekterych objektu a casti vietnamskych mest jsou asi pro mnohe navstevniky znacne prekvapive. Casto jsem nemohl uverit, ze se nachazim v te mene rozvinute casti jihovychodni Asie. Vietnam prece jen zatim nepatri k vyhlasenym asijskym hospodarskym tygrum. Zatim.
Uzil jsem si i nocni potulovani po barvitem a dlouho do noci zivem meste. Prave ty pozdni toulky jsou moji mnohaletou zalibou a praktikuji je snad v celem svete. Dosud absolutne bez problemu. Tady, ve Vietnamu, se ale bat nemusime. Cela zeme se pysni jen velmi malou urovni kriminality. Ja se citil v kazde chvili bezpecne a stastne.

Z mesta jsem podnikl dva celodenni vylety. Prvni do delty slavne reky Mekong. Desata nejdelsi reka sveta prameni v Tibetu. Nejen proto ji mam moc rad. Stravil jsem na ni pred lety dva mesice a i loni jsem kousek splul v Laosu. V ostrovnich vesnickach me zastihl divoky tropicky dest, po kterem jsem musel dva dny cistit kamery a vysouset fotobrasnu, i tak to byla prijemna poznani a setkani s milymi domorodci. Skvela byla i navsteva vodniho trhu. Nebyl tak barevny jako ten znamejsi thajsky, ale stalo to za to.
Druhy nezapomenutelny vylet byl do proslulych tunelu Cu Chi. System tunelu je vykopan asi 90 minut jizdy od Saigonu. Jsou v celkove delce asi 200 kilometru a nachazi se v ruznych hloubkach. Prislusnici Narodni fronty osvobozeni Jizniho Vietnamu (Vietkong) je vybudovali v sedmdesatych letech v prubehu vietnamske valky. Zit v nich muselo byt maximalne nepohodlne a obetave. Cvicne jsem na chvili do tunelu sestoupil. Netrpim klaustrofobii, ale i tak to byl “narez”! Na zaver jsem si zkusil zastrilet z bojove pusky. Jen tak. I nadale zustavam pacifistou a nerozumim lidem, kteri povazuji za nutne se ozbrojovat. Uz vubec nechapu, proc k tomu vyzyva prezident. Jemu ostatne nerozumim hodne dlouho.

V teto fazi cesty doslo ke zmenam. Misto puvodne planovanych mest Danang a Hoi An, preletel jsem do Nha Trang. Nevadi, v prvnich dvou jmenovanych jsem byl loni a nejnovejsi cil nabizel zase novou zkusenost. Cekaly me tri pohodove noci v luxusnim novem resortu The Anam. Hotel jeste nebyl oficialne otevren, byl ve fazi zkusebniho provozu, ale uz ted bylo jasne, ze na belostne plazi vznikl dovolenkovy raj. Podnikl jsem odsud i nejake vylety. Ten nejdelsi na “rekreacni” ostrov Hon Tam, ktery je v dohledu z mesta Nha Trang. Nekolik relaxacnich dni pod asijskym sluncem, prokladanych navstevami skvelych restauraci s jeste skvelejsimi gurmanskymi pochoutkami predchazelo poslednimu preletu na sever Vietnamu. Cilovym mistem bylo hlavni mesto Hanoj.

Hanoj lezi na Rude rece asi 100 km na zapad od Tonkinskeho zalivu. Oslovila me zejmena architektura stredu mesta, jez bylo vyprojektovano za francouzske kolonialni vlady. Obesel jsem ty nejdulezitejsi dominanty, chramy a pagody a noc stravil s rozvasnenymi domorodci v blizkosti Jezera navraceneho mece. Cesta okolo jezera – korzovni trasa – situovana ve stinu rozlozitych stromu, ktere se zrcadli v klidne vode, tvori prorozene centrum hlavniho mesta. Na ostruvcich dominuji a v noci barevne sviti Chram nefritove hory a Zelvi vez. I o pulnoci jsem zde potkaval tisice lidi. Skvele motivy pro moji kameru. Mnoho hodin jsem stravil bezcilnym chozenim ve spleti malych ulicek, zasvecenych obchodu a sluzbam.
Dvakrat jsem se dlouze svezl cykloriksou. Abych mesto lepe poznal a abych dal vydelat svalnatemu chlapikovi, pro ktereho je to jedina sance na skromny vydelek za nesmirne tvrdou praci. Obet to nakonec byla i pro me. Mam na mysli zejmena to, co jsem musel v centru preplneneho mesta dychat. Problem asijskych mest jsou neustale fronty dopravnich prostredku, znecistene ovzdusi a hlucnost. Nic z toho se nevyhyba ani vietnamskym mestum.

Odletam z Vietnamu a uz ted spradam plany jak se do teto pratelske a fotogenicke zeme brzo vratim.

Jirka z paluby letounu Vietnam Airlines.

Děkujeme našim partnerům

DRFG CZECH FUND RENOCAR Ráááádio Impuls KOKTEJL